Do tanečního nebe odešel Miloš Vršecký…

Chlap jako hora s jasným názorem i smyslem pro humor, skvělý tanečník, který se nikdy nespokojil s průměrností – tak na Miloše Vršeckého vzpomíná většina jeho kamarádů a kolegů. V roce 1958 byl jedním ze zakládajících členů plzeňského dětského folklorního souboru Jiskra, kde působil až do roku 1965. Pak už se natrvalo spojil se souborem Škoda Plzeň (dnes Plzeňský lidový soubor Mladina). Přestože si na označení choreograf příliš nezakládal, pro soubor Škoda (Mladina) vytvořil celou řadu významných choreografií (Štajdyše, Furianti, Hyjta, Ó radost má, Jihočeská kola atd.), které má soubor ve svém repertoáru dodnes.

Naturalizovaný Chod

Ačkoliv se Miloš Vršecký narodil jen pár kilometrů od Plzně, sám o sobě tvrdil, že je naturalizovaný Chod. Rád měl ale folklor nejen z Chodska nebo Plzeňska, ale třeba i z jižních Čech. Svého času byl Miloš Vršecký také členem programové rady Folklorního festivalu Pardubice – Hradec Králové i Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Jako autor připravil řadu úspěšných pořadů nejen pro tyto festivaly. Ve Strážnici řadu let provázel svým vlastním pořadem „Zazpívejme sobě a pospolu“, ve kterém se snažil představovat a zároveň k sobě přibližovat české a moravské muziky. Jeho snem a cílem bylo předávat nadšení a lásku k lidovému tanci dalším, mladším generacím.

Miloš Vršecký byl skvělý tanečník a svým nadšením pro český lidový tanec dokázal v tom nejlepším slova smyslu ovlivnit dlouhou řadu lidí. S jeho odchodem folklorní hnutí v západních Čechách ztratilo velkou osobnost. Poslední rozloučení proběhlo 25. dubna v kapli Sboru sv. Pavla v budově Základní škola M. Luthera, kde Miloš Vršecký svého času působil jako učitel a ředitel.