Dobré se trousí, nedobré sype

Přesně tak: dobré se trousí, nedobré sype. Tohle české přísloví je teď v našem současném životě trvalým nájemníkem. Dobrých zpráv je nedostatek, podávají se nám po kapkách, zato nedobré se jen sypou. Ještě ke všemu přikořeněny hořkou příchutí nedůvěry. A nedůvěra v životě společnosti je něco jako plíseň. Logika říká, že kdo ji šíří, měl by být řádně vydesinfikován. Jinými slovy řečeno: objeví-li se nedůvěra v politice, má být řešena ihned. A ne nechat ji, ať se rozrůstá a rozrůstá... A za každou cenu hledat nějaké kličky a nebo výmluvy - proč všechno zdržet, nevysvětlit a nechat jí ten tajemný otazník: bůhví jak to všechno bylo... Opravdu je takovým zázrakem být v politice čestný a poctivý i při vědomí, že musím se svými protivníky najít občas kompromis? Skutečně je takovým uměním žít a chovat se tak, aby o mně nebyly žádné pochybnosti? Prý ano, slyším ze všech stran. Protože tlaky z různých stran jsou silné a vládychtivost a touha být na výsluní je nejnáruživější ze všech vášní, jak to věděl už Tacitus před staletími. A to trvá dodnes.

Plíseň pochybností se začala rozrůstat kolem obvinění vicepremiéra Jiřího Čunka, který měl údajně vzít ještě ve funkci starosty úplatek. Asi by se celá kauza vyvíjela jinak, kdyby šlo o starostu, ale on se mezitím stal druhým člověkem ve vládě a kdyby se prokázalo, že je to pravda, vážně by to vládu ohrozilo. Možná by se i rozpadla, protože lidovci za svým předsedou stojí a hrozí vystoupením z koalice. Jejich hlasy by chyběly. Aby k rozpadu nedošlo, muselo se tedy otočit vyšetřování téhle kauzy jiným směrem. Dokud případ řešili státní žalobci v Přerově, spěla kauza kvůli viditelným nejasnostem v Čukových příjmech k obžalobě vicepremiéra. Po nalezení ochotného žalobce a po jejím předání do Jihlavy, byl Čunek velmi rychle obžaloby zbaven. V Českých Budějovicích byli i žalobci, kteří si v takové praxi ruce máčet nechtěli. Ale - jihlavský žalobce Salichov uvěřil přísloví, že kdo se plazí, nezakopne. To je sice pravda, ale je docela jasně vidět, že se plazí. Aby přijal tuhle roli, proběhlo několik podivných schůzek státních zástupců v čele s nejvyšší zástupkyní Renátou Veseckou. Veřejnost by o nich málo věděla, nebýt slov bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, nyní stínové ministryně spravedlnosti opoziční ČSSD. Ta prohlásila jazykem jadrným, že obžalobou Čunka manipuluje jakási zákulisní justiční mafie. Mezitím se Jiří Čunek vrátil do vlády, je víc než aktivní, mluví do všeho a ke všemu a snílci ve vládě se těšili, že nedůvěra vyprchá. Nevyprchala. Třeba přitvrdit, rozhodla Renáta Vesecká, a s několika pomocníky v této věci podala na Benešovou žalobu. Jenomže Tataři říkají, že co jsi nevysvětlil slovem, ani palicí nevysvětlíš. A to platí i pro nás. Soudní jednání s předsedou senátu Vojtěchem Ceplem mladším ukázalo, že pravda je na straně Benešové. Našli se stateční státní zástupci Andělová a Ištván, kteří řekli otevřeně - jak to všechno bylo. Ale také se ukázalo, že právnický kličkař advokát Němec, který s věcí nemá vůbec nic společného, leč horlivě se v ní angažuje, má už zkušenosti s tím, jak viníka vyvinit. Však si to vyzkoušel na kauze katarského prince Sáního. Takže tenhle komplot nechává plíseň pochybností šířit dál, věcí se bude po odvolání dál zabývat vrchní soud.

Logo|foto:Český rozhlas

V demokratických zemích by státní zástupce v takové situaci odstoupil. U nás nejdříve odvolali policejního vyšetřovatele Čunkovy kauzy Šošovičku a pak se dostali do mlýnice neposlušní právníci z olomouckého vrchního zastupitelství Ištván a Stříž. A taktika čistky pokračuje dál. Občané si právem uvědomili, že upozorňovat na korupci nemá smysl. Opozici v parlamentu se to nelíbí a chtěla o tom rozpravu. Ten uplynulý týden tedy vejde do dějin tím, že ji po půlhodinové debatě poslanci vládních stran neumožnili. Plíseň nedůvěry roste, kvete a nabublává. Indické přísloví k tomu říká: pokrop česnek růžovou vodou, jako růže nikdy vonět nebude.