Dobré úmysly zpochybňuje dvojí metr.
Karlovarské zastupitelstvo na svém zasedání minulý měsíc povolilo společnosti Eden Group provozování výherních automatů v kasinu jejího luxusního hotelu v lázeňské části města. Opět se tak do popředí pozornosti dostala otázka regulace těchto provozoven, která vyvolala kontroverzi už loni na jaře, kdy vstoupila v platnost příslušná vyhláška znamenající podstatné omezení počtu hracích automatů. Pokračuje Lubomír Stejskal.
Také Karlovy Vary, podobně jako další města v regionu, byly nuceny vyslyšet hlas veřejného mínění a zabývat se otázkou neúnosně velkého množství provozoven s výherními automaty. Město přijalo loni v květnu vyhlášku, která obsahuje dva seznamy. Na prvním je seznam provozoven, kde automaty být mohou, na druhém výčet těch, kde se používat z různých důvodů nesmějí. Těch důvodů je v přehledu zrušených heren hned několik: jedním z nich je umístění objektu ve vnitřním lázeňském území. Navzdory protestům těch, jejichž herny byly zrušeny, posvětilo zákonnost vyhlášky ministerstvo vnitra. Po počátečních kontroverzích, do nichž se na straně odpůrců vyhlášky zapojili - dodejme, že bez viditelného úspěchu - někteří občanští aktivisté, se zdálo, že situace doznala zjevného uklidnění.
Bylo ovšem jen otázkou času, kdy vyjde najevo, jak rozporuplná může být takováto regulace, byť vedená těmi nejlepšími úmysly. Problematické téma oživila společnost Eden Group, která v Karlových Varech vlastní luxusní hotel, medicínské centrum a proslulé Zámecké lázně. Radnici adresovala žádost o povolení provozovat kasino ve svém špičkovém hotelu nacházejícím se v lázeňském území. Jeho součástí budou samozřejmě i výherní hrací automaty. Souhlas byl společnosti demokratickou většinou zastupitelstva udělen. Při debatě v jednacím sále zazněl z úst primátora Wernera Hauptmana argument, že luxusní kasina do lázeňského města prostě patří. S tím je možné souhlasit.
Věc má ale háček: patří-li do lázní luxusní kasina s automaty, proč ne také takříkajíc obyčejné herny - rovněž s automaty. Vždyť některé byly zrušeny právě proto, že se nacházejí v onom vnitřním lázeňském území. Těžko pak můžeme odmítnout postesknutí těch, kdo záležitost posuzují jako potvrzení známé lidové moudrosti o občanech navzájem si rovných a těch ještě rovnějších. Takovouto nerovnost způsobuje každá výjimka ze zavedených pravidel. Máme tu tedy dilema. Na jedné straně může panovat jistá spokojenost s tím, že heren ve městě ubylo. Na straně druhé ale vzniká dojem, že v této kauze se měřilo dvěma metry. Můžeme se tedy ptát, co je horší: zda vysoký počet heren nebo nesystémový postup politiků při jejich regulaci. Odpověď nemůže být jiná. Špatné je jedno i druhé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.