Dvě nejstarší středoevropská barokní zátiší najdete na zámku Nebílovy
Barokní zámek Nebílovy, nacházející se ve stejnojmenné obci na jižním Plzeňsku, skrývá poutavé poklady. Nejzajímavější je dvojice barokních protějškových obrazů.
Zámek se může pochlubit nejstaršími středoevropskými barokními zátišími, která pochází z let 1664 – 1666. Tato rozměrná plátna, která měří metr osmdesát na výšku a dva metry na šířku, představují zátiší s koberci nebo s čínskými hedvábnými přehozy, na nichž jsou aranžované mísy s ovocem, zeleninou a květinami. „Vtip je v tom, že jsou to portréty těch koberců a přehozů,“ poznamenal kastelán zámku Nebílovy Milan Fiala.
Zátiší byla patrně malovaná pro polskou královskou rodinu
Autorem obrazů je malíř Gottfried Libalt, o kterém se dlouhodobě nevědělo, protože za autora jeho díla byl považován italský malíř Fioravante. Skvosty Gottfrieda Libalta byly velice cenné. „Nemohl si je dovolit jen tak nějaký šlechtic. Tyto obrazy byly velmi pravděpodobně malované pro polskou královskou rodinu,“ sdělil Milan Fiala.
Olejomalby původně pochází z nostické obrazové sbírky. Přehozy a koberce zobrazené na obrazech se tkaly desítky let a mohly si je dovolit jen ti nejbohatší. Obraz s čínským hedvábným přehozem je Libaltem signován v pravé horní části na jedné z hrušek. Návštěvník tento monogram však pouhým okem neuvidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
