Erotické pomůcky a jejich složení. Je důvod se vzrušovat?

12. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Erotika, sex, milenci

Erotika a sex patří rozhodně mezi nejintimnější oblasti, na které se nás ptáte. Reakci na dotaz posluchačky, jestli lidskému zdraví neškodí chemikálie z erotických pomůcek, můžeme začít jednou perličkou. Věděli jste, že složení dětských hraček a těch pro dospělé se v některých případech vlastně moc neliší?

Když v 90. letech minulého století vypukl spor o obsah ftalátových změkčovadel v plastových hračkách z PVC pro děti, bylo jen otázkou času, kdy se pozornost zaměří také na „hračky pro dospělé“. Zvláště poté, kdy v prosinci 1999 Evropská komise vydala urgentní zákaz používání některých ftalátů v hračkách pro malé děti. Vinyl, neboli měkčené PVC, totiž vzhledem ke svým vlastnostem patřil mezi nejběžnější materiály používané pro výrobu erotických pomůcek, jako jsou vibrátory, umělé vagíny nebo erotické kostýmy.

MUDr. Miroslav Šuta

Po roce 2000 byly během několika let provedeny chemické testy erotických pomůcek z měkčeného PVC v několika zemích, například v Německu, Nizozemsku nebo USA. V testovaných výrobcích laboratorní analýzy prokázaly vysoký obsah DEHP a dalších ftalátů, které EU zakázala v hračkách pro děti. Ftaláty použité jako změkčovadlo PVC přitom tvořily v erotických pomůckách od 10 až po 55% hmotnosti!

Ftaláty

Jde o skupinu látek odvozených od kyseliny ftalové. Celosvětově nejvíce vyráběným je DEHP, který je zároveň nejlépe prozkoumán a je považován za nejproblematičtější z hlediska nežádoucích zdravotních účinků. Studie na zvířatech prokazují, že DEHP je schopen narušovat normální sexuální vývoj samčích mláďat savců, např. vyvolávat vrozené vývojové vady prostaty a penisu, vyústění močové trubice nebo poruchy tvorby spermií. Mezi další často používané ftaláty patří di(butyl)ftalát (DBP), di(etyl)ftalát (DEP), di-isononyl ftalát (DINP), benzyl-butyl-ftalát (BBP), diisodecyl-ftalát (DIDP), di(n-oktyl)-ftalát (DNOP).

Jsou silikonové vibrátory bezpečnější?

Jako alternativu k problematickému PVC se řada výrobců erotických pomůcek rozhodla použít silikon, jehož výhoda spočívá mimo jiné v tom, že není třeba ho změkčovat ftaláty ani jiným plastifikátorem. Laboratorní testy 9 silikových vibrátorů provedla v roce 2020 dánská spotřebitelská organizace. Analýzy se zaměřily na možnost uvolňování těkavých organických látek, polycyklických aromatických uhlovodíků a tří siloxanů.

Laboratoř nezjistila, že by silikonové vibrátory uvolňovaly polyaromatické uhlovodíky. Úniky těkavých organických látek byly zjištěny v rozmezí 1,1 až 1,7 %. Pro srovnání: doporučení pro materiály, které přicházejí do styku s potravinami, činí 0,5%. Látky ze skupiny siloxanů se z vibrátorů uvolňovaly v koncentraci desítek až stovek miligramů na kilogram. Přičemž pro části kosmetiky platí aktuálně v EU limit ve výši 0,1%, tedy gram na kilogram.

Celkové hodnocení všech vibrátorů tak bylo prostřední – B.

Siloxany

Cyklopentasiloxan (D5) je syntetický silikon obsahující 5 atomů křemíku provázaných do kruhu. Jedná se o látku, která velice dlouho přetrvává v prostředí a je schopna se velice intenzivně hromadit v organismu. Některé studie na pokusných zvířatech naznačují možnost, že by mohla hrát roli i při vzniku rakoviny.

Cyklotetrasiloxan (D4) je syntetický silikon tvořený 4 křemíkovými atomy propojenými v kruhu. EU ho klasifikuje jako látku, která je toxická pro reprodukci, velmi špatně se rozkládá a hromadí se v životním prostředí. Studie zpracovaná pro Evropskou komisi ji zařadila mezi potenciální endokrinními disruptory, tedy látky schopné narušovat hormonální systém. Další studie pak ukázala, že může napodobovat chování ženských hormonů estrogenů.

Evropská komise na základě doporučení Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) rozhodla o omezení siloxanů D4 a D5 v kosmetice. Od 31. ledna 2020 nesmí být na trh uváděny smývatelné kosmetické přípravky, které obsahují více než 0,1% některého z těchto siloxanů. Za smývatelné kosmetické přípravky se považují ty, které se za obvyklých podmínek po jejich nanesení omývají vodou, jako jsou například mýdla, sprchové gely, šampóny na vlasy, pěny na holení atd.

Lubrikanty se výrazně liší svým složením i vlastnostmi

V roce 2020 otestovala Dánská spotřebitelská rada také 29 lubrikačních gelů a gelů proti vaginální suchosti. Test dopadl poměrně dobře, když nejvyšší hodnocení A získalo 21 výrobků, které organizátoři testu spotřebitelům s čistým svědomím doporučují ke koupi.

4 výrobky, které obsahovaly parfém nebo vonné rostlinné chemikálie, získaly prostředí hodnocení B. A to z toho důvodu, že tento typ látek patří mezi velmi časté příčiny alergií. Spotřebitelé by proto měli zvážit, zda navoněný výrobek zvolit. Případně si ověřit, jestli nejsou na některou z vonných látek alergičtí.

Nejnižší hodnocení C získaly 4 výrobky, které obsahovaly některou z látek podezřelých z narušování hormonálního systému. Konkrétně dva z výrobků obsahovaly silikon – pentacyklosiloxan (D5) a další dva některý z parabenů.

Vzhledem k poměrům na trhu lze očekávat, že výsledky testu odrážejí nejen situaci v Dánsku, ale pravděpodobně jsou relevantní i pro další země Evropské unie, tedy i pro české spotřebitele. Organizátoři testu dále upozornili na skutečnost, že lubrikační gely se výrazně liší svými vlastnostmi i složením. Zatímco výrobky na bázi vody je možné užít v zásadě bez omezení, lubrikanty na bázi oleje nebo silikonu mohou poškodit kondom nebo sexuální pomůcky. Proto je třeba řídit se pokyny výrobců, které by měly obsahovat informaci o bezpečném zacházení s výrobkem.

Parabeny se používají jako konzervační činidlo, které zaručuje dlouhou trvanlivost výrobků. Některé z nich vykazují schopnost napodobovat účinek hormonů. Obavy vzbuzují zejména propylparaben a butylparaben, u kterých laboratorní pokusy prokázaly schopnost napodobovat chování ženských pohlavních hormonů estrogenů. Evropská unie proto na základě doporučení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele omezila jejich maximální povolené koncentrace v kosmetice.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio