Eva Klausnerová: Civilizace versus děti

17. prosinec 2012
Publicistika

Vánoční čas patří především těm nejmenším. Jak se doopravdy dětem a jejich matkám dařilo a daří? Nad tím se v následujícím komentáři zamýšlí Eva Klausnerová. Čte Jana Kosová.

Roku 1966 vydala Helena Klímová knihu, která se jmenovala: Nechte maličkých přijíti, aneb civilizace versus děti. Popisovala, jak skupina psychologů porovnávala chování batolat z domácího prostředí, z jeslí a z dětských domovů. Závěr byl jednoznačný: Lidským mláďatům v útlém věku kolektivní výchova nesvědčí.

Autorka vzbudila bouři nevole nejen u kovaných soudruhů, ale hlavně u mladých žen. Měly už svou profesi, své příjmy a svůj pracovní kolektiv a rázně odmítaly případný návrat do kuchyně. Z debat se nakonec jaksi vytratilo dítě, ale tak už to u nás chodí. A od té doby se nezměnilo nic. Konflikt mezi mateřskými a profesionálními povinnostmi se nevyřešil a už půl století zůstává na každé jednotlivé ženě, aby si poradila, jak sama umí.

Musíme uznat, že už to není tak zlé jako v 50. letech. Tehdy jsme trávily v zaměstnání 9 hodin denně a povinné schůze se svolávaly až po pracovní době. Matky neměly právo na žádné ohledy, protože děti nejlépe vychovával stát. Jenomže stát selhával a notoricky nevyspalé matky žily na pokraji sil.

Pražské jaro přineslo mnoho úlev, mimo jiné i delší mateřskou dovolenou, ale po návratu do práce problém vyvstal znovu. Kdo chtěl zvládnout obojí, musel obojí trochu odbývat. Nebylo to užitečné pro nic a pro nikoho, ale společnost matkám nic jiného nenabídla.

Věřily jsme, že naše dcery a vnučky si poradí lépe, ale ani v naší prudce se měnící informační době dítě své místo nenašlo. Na příklad páteční příloha Lidových novin se před časem této otázce věnovala. Úvodník vpravdě leninsky popřel význam mateřské lásky a potom se posmíval ženám, které se o mateřské dovolené starají o děti. Měly by ten čas využít lépe. Hlavní článek pak tvrdil, že v 50. letech zůstávaly ženy doma a zajímaly se jen o domácnost a výchovu, což se teď zlepšuje. Máme přát redakci, aby alespoň týden prožila naši tehdejší honičku mezi jeslemi, píchačkami a frontami v obchodech? Jak můžeme čekat, že současná generace posune problém k lepším výsledkům, když nic neví.

Časopis Esprit má v prosinci na titulním listu Pannu Marii, náš dávný symbol mateřství. Modelka Greta Slezáková v modrém závoji má svůdně pootevřené rty, vábivý pohled upřený do dálky a děťátko drží jako dekorativní předmět bez jakéhokoli kontaktu. Je sexy, to je požadavek doby. Obrázek asi vyjadřuje dnešní vztah k matkám a dětem. Dá se ovšem věřit, že není většinový, protože mateřská láska je velká síla, kterou hned tak něco nesmete. Více uznání by ale potřebovala.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.