Eva Klausnerová: Učitelé

8. březen 2013
Publicistika

Staré není nutně horší, než to nové, míní Eva Klausnerová. Co tím myslí? To vysvětlí v následujícím komentáři, který nazvala "Učitelé".

Naše maturitní tablo mělo tvar potápějící se lodi. Na plachtách byly nalepeny fotografie. Absolvovali jsme jako poslední abiturienti učitelských ústavů a poté tyto tradiční a osvědčené školy zanikly. Dalším generacím se už dostalo vysokoškolského vzdělání na nově zřízených pedagogických fakultách.

Univerzitní vzdělání učitelé vítali, ale nikdo si neuměl představit, co všechno se touto změnou utopí. Součástí učitelských ústavů byly i cvičné školy, kde se studenti učili učit. Systém byl dlouhými lety propracovaný a promyšlený. První vyučovací hodina na cvičné škole byla věnována tak zvaným pokusům, kdy se kandidáti snažili děti naučit předepsanou látku. Na stupínku se střídali po dnech a jejich postup odpoledne hodnotili spolužáci i cvičný učitel. Přípravy museli psát všichni. Skupiny kandidátů pak postupně přecházely od kašičky až do čtvrté třídy a zase zpět, aby zvládly výuku dětí různého věku. Po intenzivní praxi uměli devatenáctiletí chlapci a dívky rozvrhnout hodinu i upoutat pozornost neposedných dětí. Po reformách ale všechno vzala voda.

Noví absolventi si sami stěžují, že nevědí, jak si v hodinách počínat a jak udržovat kázeň. Ministerstvo zadává firmám velkolepé projekty, ale na cvičné školy peníze nenachází. Asi je považuje za zbytečné a připomínky učitelů je nezajímají.

Dřívější školní třídy měly dřevěné lavice, kamna na uhlí a jednoduché pomůcky, ale děti tam chodily rády. Dnešní prostorné a světlé třídy, vybavené nejrůznějšími moderními pomůckami a počítači představují velký pokrok. Přesto dnešní děti školu nenávidí. Proč asi ? Oproti dřívějšku škola rezignovala i na výchovu, kdysi učila lásce k vlasti a úctě ke vzdělání, slušnosti a demokratickým zásadám, ale i to se dnes považuje za zbytečné. Novinové titulky občas sdělují, jak se děti šikanují nebo opíjejí a volají po větší přísnosti policie, ale jít ke kořenům těchto jevů se také nikomu nechce.

Děti nemají volební právo a tudíž politiky nezajímají. Že děti vyrostou a budou rozhodovat o našich osudech, je protivná myšlenka, která se odhání mávnutím ruky.

autor: Eva Klausnerová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.