Ferdinand Peroutka a Přítomnost
K osmičkovým výročím patří i úmrtí Ferdinanda Peroutky, který zemřel před 30 lety. O životě a díle tohoto slavného novináře dnes vycházejí knihy. Za nacismu i komunismu bylo jeho jméno zakázané, protože chtěl, aby sdělovací prostředky psaly pravdu. Této stránce Peroutkovy osobnosti je dnes věnováno zamyšlení Evy Klausnerové.
1. září 1939 začala 2. světová válka. Toho dne gestapo zatklo na 800 osobností československého veřejného života a uvěznilo je jako rukojmí. Byl mezi nimi i spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka.
Peroutka se narodil r.1895 v Praze a od chvíle, co odmaturoval, se věnoval publicistice. R.1924 založil nezávislý týdeník Přítomnost a působil v něm jako šéfredaktor. Časopis měl široký okruh přispěvatelů i čtenářů. Prosazoval liberálně demokratickou orientaci středu a spravedlivé řešení sociálních otázek. Nevyhýbal se ožehavým tématům, ani nepříjemným pravdám. A byla to služba pravdě, která se stala hlavní Peroutkovou devizou, které se přes všechny životní zákruty a všechna vítězství i prohry nikdy nezpronevěřil.
Po zatčení byl Peroutka vězněn na Pankráci, v Dachau a v Buchenwaldu. Doma se mezitím situace stále zhoršovala. Hrůzovláda Reinharda Heydricha i krvavá pomsta Němců za atentát posílila strach i odpor vůči nacistům. K.H.Frank hledal nové prostředky ideologického působení na obyvatele protektorátu a rozhodl se obnovit zakázanou Přítomnost. Byl to ale žalostný pokus. Psali do ní jenom kolaboranti a nečetl ji skoro nikdo. Okupanti se tedy rozhodli využít vězněného Peroutku. R. 1943 ho převezli znovu na Pankrác a nabídli mu svobodu, pokud se opět ujme Přítomnosti a povede ji v nacistickém duchu. Peroutka tuto mezní událost komentoval stručně: "Řekl jsem, že to nejde." Když ho vezli zpátky do koncentráku, předpokládal, že ho tam zavraždí. Jeho doprovodné papíry se však ztratily při bombardování vlaku a on přežil.
Pokoušení zlem je permanentní jev, který trvale provází lidskou existenci. Už Nový zákon popisuje, jak ďábel nabídl Kristovi pozemskou moc a slávu, bude-li se mu klanět. O prodeji duše za mládí a sílu napsal Johann Wolfgang Goethe svého slavného Fausta. " Řekni ďáblovi ne," se zpívá i v populární písni Svatopluka Karáska. Na každého v praktickém životě někdy kývá satan a není vždycky lehké zůstat sobě i pravdě věrný. Neskonale těžší je nezradit mravní zákon, když se člověk ocitne na rozmezí života a smrti. Ferdinand Peroutka patří k těm, kteří to v osudové hodině dokázali a mají právo na naši velkou úctu a obdiv. Peroutka zemřel v New Yorku 20. dubna 1978. Datum jeho skonu k sobě váže i jiné souvislosti. 20. duben je dnem svobody tisku, kterou celý život hájil. Je to také den, kdy se narodil Adolf Hitler, strůjce velkého evropského neštěstí, proti jehož otrokářské ideologii Peroutka hrdinně bojoval. Poté, co u nás skončila sovětská nadvláda, byl Peroutkův popel převezen do milované Prahy. Je uložen na vyšehradském hřbitově, kde odpočívají nejlepší synové a dcery českého národa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
