František Radkovský: Mockrát jsem poznal, že mě Bůh má rád

Emeritní plzeňský biskup a dnes prezident Diecézní charity Plzeň patří mezi vážené západočeské osobnosti, lidé ho mají rádi, a to nejen věřící. Na začátku dubna oslavil 30. výročí svého biskupského svěcení.

„To bylo mimořádné. Když si mě zavolal pan biskup Liška, který měl za úkol mi oznámit, že jsem byl vybrán, tak jsem se vyděsil. Proč já? Proč ne Tomáš Halík nebo Aleš Opatrný,“ vzpomněl František Radkovský na rok 1990.

Vydal se za svým duchovním rádcem, knězem Karlem Pilíkem. „Říkal jsem mu, Karle, průšvih, já mám být biskupem. On se rozesmál a řekl, to není průšvih, to je vůle boží a pomohl mi napsat dopis, že to přijímám.“

Bylo to dobrodružství

Biskupské svěcení František Radkovský přijal 7. dubna 1990 z rukou kardinála Františka Tomáška. Původně absolvent matematicko-fyzikální fakulty, pozdější dlouholetý kněz v Mariánských a Františkových Lázních a několik let i sekretář biskupské konference se v padesáti letech stal titulárním biskupem aggarským a pomocným světícím biskupem pražským. Když v roce 1993 papež založil plzeňskou diecézi, stal se František Radkovský prvním biskupem plzeňským.

„Bylo to vždycky takové boží dobrodružství, jak v Praze, tak tady. Neměl jsem zkušenosti. Ale podařilo se to. Měl jsem dobré spolupracovníky, zvlášť tady v Plzni.“

Laskavost, velké srdce a schopnost naslouchat

Pavla Ženíšková pracovala na plzeňském biskupství 16 let. „František je opravdu otcem. Člověk naprosto pokorně naslouchající, neobvykle skromný. Já věřím, že měl nesmírné starosti a problémy v diecézi a přesto se vždy usmíval.“

„Pro mě je to velký přítel. V okamžiku, kdy mě povolal do služby, jako ředitele charity, což je 27 let, tak mi nabídl tykání. To byla pro mě veliká záležitost. Když vám nabídne tykání šéf, tak člověk dostává pocit bezpečí, ale i odpovědnosti. Františka jsem našel vždycky připraveného naslouchat, to je pro mě obrovský dar,“ řekl Jiří Lodr.

Robert Elva Frouz založil v Holostřevech na Tachovsku křesťanskou komunitu Noe: „Znám ho jako člověka s velkým a laskavých srdcem, který jako první biskup položil základy naší diecéze a díky němu v plzeňské diecézi ta laskavost a vstřícnost je.“

Plzeňskou diecézi vedl František Radkovský 23 let. V roce 2016 předal úřad svému nástupci Tomáši Holubovi. Stal se emeritním biskupem a prezidentem diecézní charity. Loni se z Plzně přestěhoval do Karlových Varů. Navštěvuje a duchovně podporuje pracovníky i klienty charity, a to nejen seniory. I jeho život teď změnila pandemie koronaviru. „Je to mimořádné. Nevím, co bychom dělali, kdybychom neměli techniku, která nás spojuje. Nemůžu jezdit po domech a zpívat s babičkami a dědečky písničky s kytarou a povídat si. Teď to dělám tak, že jim píšu.“

Biskupským heslem Františka Radkovského jsou slova z 1. listu apoštola Jana: Uvěřili jsme v lásku. „Mockrát jsem poznal, že mě Bůh má rád. Pak jsou třeba chvíle, kdy to člověk necítí. Je to jako když se zatáhne obloha a sluníčko není vidět. Ale všichni víme, že se zase ukáže. Pořád je potřeba věřit,“ dodal biskup František, který loni v říjnu oslavil 80. narozeniny.