Generační výměna u Cimrmanů už proběhla

A bez mučení se přiznal k tomu, že je naším dlouholetým rozhlasovým kolegou. Do tehdejší armádní redakce nastoupil v roce 1961 a přes rozhlas se seznámil s Jiřím Šebánkem, se kterým založili Divadlo Járy Cimrmana. K tomu tehdy přizval i své bývalé spolužáky z učitelských studií Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Na rozhlas nedá Miloň Čepelka dopustit, pro posluchače kdysi chystal knižní i dechovkové hitparády, dnes se věnuje třeba rubrikám v pořadu Meteor a sám je zvědav, co dalšího může přinést jeho rozhlasová budoucnost.

Se svým křestním jménem měl trochu starosti: kněz si z Miloně udělal latinskou odvozeninu a malou kličkou pokřtil Miloně jako Amadea. Spojitost s Mozartem je prý ale mizivá, byť Čepelka v řadě cimrmanovských her zpívá i tančí. V tomto směru mu asi nikdo nevezme roli mamky Žílové ve hře Akt. Za dost složitou pak považuje dvojroli princů Jasoně a Drsoně v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký (podívejte se na ukázku pod článkem). „Jednak se při té hře dost nalítám za kulisami, jednak se musím hodně soustředit na to, jakou barvu má v dané chvíli mít můj plášť,“ říká Miloň Čepelka.

OBRAZEM: Den otevřených dveří Českého rozhlasu Plzeň|foto: Rostislav Duršpek, Pavel Bouda

Pokud se nahodilá improvizace nepovede, hned po představení si řekneme, že takhle příště ne

„Bouráky“, ve kterých se herci nečekanou odchylkou od scénáře rozesmávají, prý nebývají v Divadle Járy Cimrmana na denním pořádku. Pánové Svěrák a Smoljak vážili při psaní seminářů a her každé slovo, proto se je herci snaží dodržet. A jakmile někdo ze souboru zkusí improvizovat bez kýženého efektu, může to dopadnout i překvapivě – hned po představení ho ostatní ujistí v tom, že takhle to příště nepůjde.

Čepelka hraje ve více než desítce představení měsíčně, občas se souborem vyráží i na zájezdy po republice. Obsazování není nic jednoduchého, na řadu rolí nemá alternaci. Pokud chce na nějaký konkrétní den volno, dává divadlu vědět 2-3 měsíce předem.

Synové mají nastupovat na místa svých otců

V divadle v posledních letech došlo k obměně hereckého souboru. Těm novým říkají „naši mladší“ a jsou ve věku kolem 60 let. Etablují se povětšinou z řad pomocného personálu, např. kulisáků. Další vítanou posilou je Miroslav Táborský, který do souboru skvěle zapadl. A mezi herci se častěji objevuje i nová generace starších cimrmanologů – Vojtěch Kotek nebo Čepelkův syn Josef, který je v angažmá v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Kterou hru Cimrmanů má Miloň Čepelka nejraději? A jakou školní známku by udělil Českým drahám? Nejen to uslyšíte v záznamu celého rozhovoru, který vedl při Dnu otevřených dveří Českého rozhlasu Plzeň Stanislav Jurík.

Ukázka dvojrole princů Jasoně a Drsoně v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký v podání Miloně Čepelky.