Hledání pravdy
Mohlo by se zdát, že šedesát pět let od skončení druhé světové války žádná bílá místa v jejích dějinách už neobjevíme. Není to ale tak docela pravda, zejména pokud jde o smutné regionální události z té doby. Jednou z nich byl i pochod smrti žen z koncentračního tábora ve Svatavě na Sokolovsku. Vlastně - těch pochodů bylo víc. Ale o tom už Lubomír Stejskal.
Včerejší den věnovaný památce obětí holocaustu obrátil pozornost k městu, jehož název se stal nedobrovolným synonymem největšího zla v moderních dějinách. Stačí vyslovit sedm písmen tvořících slovo Osvětim. Tamní vyhlazovací tábor byl osvobozen Rudou armádou 27. ledna 1945. Ovšem v části Evropy, ve zbývajících týdnech války stále okupované nacistickým Německem, byly i jiné koncentrační tábory. A také v nich nepředstavitelné utrpení nevinných lidí, které ještě násobily kruté a nesmyslné pochody smrti.
O jednom z nich se více mluví v těchto dnech, kdy se připravuje do tisku nová kniha. Jejím autorem je historik Luděk Jaša. Vnímat ji můžeme jako důležitý příspěvek k vyplnění některých bílých míst jednoho z nejčernějších období historie našeho regionu. Týkají se existence ženského koncentračního tábora ve Svatavě na Sokolovsku a především - řada otazníků stále ještě provází související pochod smrti. Jeho trasa vedla ze Svatavy přes Slavkovský les do Nýrska v předhůří Šumavy. Zde vězeňkyně, které nelidské útrapy pochodu přežily, byly povražděny příslušníky SS. Badatelům, kteří se touto tragickou událostí zabývali, sice nechybělo množství informací, ale naráželi na jeden opakující se problém. Rozporuplné výpovědi žen, které díky útěkům pochod přežily, a vzájemně neodpovídající svědectví pamětníků. Spisovatel Jaša v rukopise nové publikace vysvětluje proč. Před koncem války neorganizovali nacisté v Sudetech pouze jeden svatavský pochod smrti, jak se mělo všeobecně za to, ale pochody čtyři. O to bylo zjišťování skutečností spadajících do této výseče druhé světové války obtížnější.
Připomeňme, že dvě desetiletí se této záležitosti podrobně věnoval sokolovský učitel Václav Němec. Ani jemu se ale nepodařilo odhalit všechna tajemství svatavského koncentračního tábora a pochodů smrti. Proto je s napětím očekáván text Luďka Jaši, pokračovatele v práci Václava Němce. Až se nová publikace objeví na knižních pultech, poskytne odpověď na otázku, kolik bílých políček ubylo v této historické tajence. Význam nově poznaných skutečností je důležitý pro současnost, ale přesahuje také daleko do minulosti. Protože jedině v případě, že známe pravdu o utrpení těch, kteří v tomto kraji žili před námi, můžeme jim vzdát opravdovou úctu. A z jejich krutých osudů se může naše společnost smysluplně poučit. Třeba v tom, že nastupujícímu zlu je nutné čelit v samotném zárodku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
