Honosná přestavba zámku přivedla mirošovské panství na buben
Zámek v Mirošově není prvním panským sídlem v této oblasti. Jeho předchůdcem byla tvrz rytířského rodu Ronšperků nedaleko zámku, z níž se však do dnešních dnů dochoval jen pahorek s příkopem a valem, kde najdeme také kapličku a památnou lípu. Mirošovský zámek, respektive jeho základy v podobě renesanční tvrze, vznikl později, a to kolem roku 1588.
„Je to taková krásná syntéza renesance a baroka, přičemž ta renesance je skryta právě pod barokní slupkou. Zámek má dvě křídla, jedno mohutné, čistě barokní, a druhé na severu, které je kratší. A právě to je přestavěná renesanční tvrz z období Gryspeků z Gryspachu,“ sdělil na úvod pracovník Muzea Středních Brd ve Strašicích Martin Lang, který dále pokračoval:
„V minulosti se spekulovalo, že tvrz stavěl slavný Florián Gryspek, vynikající politik, diplomat a hospodář. On ji však zřejmě nestavěl, jelikož o tom z jeho doby není nikde záznam. Florián si pečlivě vedl soupisy majetku, kde by se to určitě objevilo. Mirošovský zámek s největší pravděpodobností postavil až jeho potomek.“
Mirošov šel zejména v období třicetileté války takzvaně z ruky do ruky, až zde zakotvili Vratislavové z Mitrovic. „Ti Mirošovu vtiskli barokní tvář. Jan Antonín Vratislav z Mitrovic dosáhl hraběcího titulu, a tak zatoužil po reprezentativním sídle dle francouzského vzoru. Stavěl ho jeden z předních architektů Plzeňska Jakub Auguston mladší. O tom, že zámek stavěl, víme nepřímo, jelikož se dochovala pohledávka dluhu Jana Antonína Vratislava.
Máme z toho tedy dva důležité údaje: Auguston to stavěl a Jan Vratislav na to neměl. A zadlužil se tak, že celé mirošovské panství tehdy přišlo na buben. Zámek poté přešel do rukou dvorské komory a stal se sídlem úřednictva. Současný majitel je soukromý. Konají se zde velmi oblíbené svatební obřady a různé kulturní akce,“ zakončil povídání Martin Lang.
Vzdálenost od Plzně: cca 27 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
