Honosná přestavba zámku přivedla mirošovské panství na buben

2. duben 2022

Zámek v Mirošově není prvním panským sídlem v této oblasti. Jeho předchůdcem byla tvrz rytířského rodu Ronšperků nedaleko zámku, z níž se však do dnešních dnů dochoval jen pahorek s příkopem a valem, kde najdeme také kapličku a památnou lípu. Mirošovský zámek, respektive jeho základy v podobě renesanční tvrze, vznikl později, a to kolem roku 1588.

„Je to taková krásná syntéza renesance a baroka, přičemž ta renesance je skryta právě pod barokní slupkou. Zámek má dvě křídla, jedno mohutné, čistě barokní, a druhé na severu, které je kratší. A právě to je přestavěná renesanční tvrz z období Gryspeků z Gryspachu,“ sdělil na úvod pracovník Muzea Středních Brd ve Strašicích Martin Lang, který dále pokračoval:

Na tomto místě stávala tvrz Dvorec

„V minulosti se spekulovalo, že tvrz stavěl slavný Florián Gryspek, vynikající politik, diplomat a hospodář. On ji však zřejmě nestavěl, jelikož o tom z jeho doby není nikde záznam. Florián si pečlivě vedl soupisy majetku, kde by se to určitě objevilo. Mirošovský zámek s největší pravděpodobností postavil až jeho potomek.“

Mirošov šel zejména v období třicetileté války takzvaně z ruky do ruky, až zde zakotvili Vratislavové z Mitrovic. „Ti Mirošovu vtiskli barokní tvář. Jan Antonín Vratislav z Mitrovic dosáhl hraběcího titulu, a tak zatoužil po reprezentativním sídle dle francouzského vzoru. Stavěl ho jeden z předních architektů Plzeňska Jakub Auguston mladší. O tom, že zámek stavěl, víme nepřímo, jelikož se dochovala pohledávka dluhu Jana Antonína Vratislava.

Máme z toho tedy dva důležité údaje: Auguston to stavěl a Jan Vratislav na to neměl. A zadlužil se tak, že celé mirošovské panství tehdy přišlo na buben. Zámek poté přešel do rukou dvorské komory a stal se sídlem úřednictva. Současný majitel je soukromý. Konají se zde velmi oblíbené svatební obřady a různé kulturní akce,“ zakončil povídání Martin Lang.

Vzdálenost od Plzně: cca 27 km

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?