Jana Kořínková: Americká zahrada u Chudenic je na podzim nejkrásnější

14. říjen 2013
Publicistika

V arboretu u Chudenic jsou opravdové unikáty. Listnaté stromy teď na podzim skýtají nádhernou podívanou a obdiv zaslouží v Americké zahradě i jehličnany. Obdiv však zaslouží i sdružení OTISK, které se o zahradu i zajímavé okolí stará. Jsou i námětem dnešního fejetonu Jana Kořínkové.

Zlato se prolíná s mědí a temnou zelení. Teď je Americká zahrada v Chudenicích na Klatovsku nejkrásnější. Kdo ji zná, určitě mi dá za pravdu. Urostlé stromy, kterým poskytuje už 185 let domov arboretum pod rozhlednou Bolfánek, skýtají teď na podzim opravdu divukrásnou podívanou. Rozzářené listnáče se předvádějí na pozadí ztepilých jehličnanů. V současnosti je tu soustředěna sbírka čítající více než 200 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin evropského, asijského a severoamerického původu (od nichž je odvozen název této národní přírodní památky).

A že jsou v této zahradě, kterou založil v roce 1828 na svém panství hrabě Eugen Černín, opravdové unikáty! Hned nedaleko vchodu z cesty od zámku Lázeň shlíží ze své bezmála třiceti pěti metrové výšky na okolí jedlovec tisolistý, kterému se většinou nesprávně říká douglaska. Ať tak nebo tak, je to jeden ze dvou nejstarších stromů svého druhu v Evropě, protože je mu úctyhodných 173 let. Koncem dubna, na letošní Den země, ho tu přeměřovali v pase a naměřili bez pět a dvaceti centimetrů 6 metrů!

Zajímavých dřevin tu samozřejmě roste v příkladné shodě mnohem víc, třeba ořechovec plstnatý, dub cesmínolistý, korkovník amurský, haléziie karolínská nebo smrk východní . Ale ostudu tu nedělají ani buky, duby, břízy. Mne potěšilo, jak krásně se mezi nimi vyjímá právě v těchto dnech javor červený, který nám zdárně nabírá výšku na naší zahradě.

Až ta barevná krása listnatých stromů opadá, nastoupí parta nadšenců z místního občanského sdružení OTISK vidlemi a hráběmi a pěkně ty bezmála dva hektary arboreta shrabe a listí odveze, aby zas na jaře pěkně mezi dřevinami mohla vyrašit tráva. Tu pak také dvakrát ročně poseče.

Oni jsou ti členové tohoto sdružení vůbec hodně činorodí. Americkou zahradu sice vlastní stát, hospodaří zde Lesy České republiky, ale o údržbu arboreta se stará právě OTISK. A nejen že seče trávu a odklízí listí a spadané větve, ale také vysazuje nové vzácné stromy. Taková stromová dětátka teď hlídají a opečovávají, aby se jim mezi velikány dobře vedlo - jsou to například kalina severoamerická, dub velkoplodý, bříza papírovitá, bříza topololistá nebo jabloň korunná.

Sdružení rovněž provozuje známou rozhlednu Bolfánek, odkud je krásný výhled do podhůří Šumavy. Spravuje přilehlou Šlépějovou kapli, obnovuje v areálu Bolfánek historické stavby. Před rokem dokončilo rekonstrukci bývalé poustevny pod rozhlednou, kde je teď sezónní výletní hostinec a celoroční ubytování.

OTISK se spolu s Lesy České republiky a městysem Chudenice podílel rovněž na zrodu rozsáhlé naučné stezky Žďár. Při úpatí stejnojmenného kopce tak můžete druhým rokem nejen obdivovat empírový zámek Lázeň s rozsáhlým anglickým parkem, Karolininy louky s mohutnými soliterními stromy a dálkovými průhledy do krajiny, romantická Kvapilova jezírka - výsledek krajinotvorby, jíž se po staletí věnoval místní šlechtický rod Černínů.

A samozřejmě součástí stezky je i Americká zahrada. Jak jsem řekla na začátku, teď je nejkrásnější. Ale když vám to nevyjde do ní zavítat teď, romantické zážitky nachystá i v zimě, přikrytá sněhem a samozřejmě na jaře, když se zas větve listnáčů zahalí zelenkavým listím a kvetoucí dřeviny nabídnou barevnou záplavu květů. Rozhodně si nenechám ujít, až pokvete unikátní stromový exemplář dřínu květnatého a liliovníku tulipánokvětého, jediného zástupce svého druhu ve střední Evropě.

autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.