Jana Vlková: Máslo s přídavkem čerstvých bylinek patří do mrazáku
Aby se vám bylinkové máslo nezkazilo, je potřeba ho zamrazit. Jinak totiž čerstvé rostliny v něm zplesniví. Taková je zkušenost autorky květinových kuchařek Jany Vlkové.
„Žluté bylinkové máslo jako když najdete při pečení vánoček nebo nějakého pečiva, které chcete mít hezky probarvené do žluta,“ slibuje Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin. Barvu máslu dodává příměsí měsíčku nebo aksamitníku.
Abyste bylinky co nejlépe rozdrtili v hmoždíři, je dobré k nim přisypat brusnou složku, podle budoucího využití buď hrubou sůl, nebo hrubý cukr. „Jinak nám ty lístečky budou z hmoždíře vyskakovat,“ vysvětluje autorka květinových kuchařek, „v případě sušených bylinek má výsledný prášek strukturu jako mletý pepř nebo mletá paprika.“
Bylinkové máslo
Čtvrtku nebo osminku másla necháme povolit při pokojové teplotě. V hmoždíři rozdrtíme přiměřené množství květů měsíčku (nebo aksamitníku) s trochou soli a zapracujeme je do másla. Aby se bylinkové máslo nezkazilo, je nutné dát ho do mrazáku, jinak mají čerstvé rostliny v něm sklon k plesnivění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
