Jazykové kategorie
Dnešní jazykový koutek je nazván velmi odborně, budeme hovořit o jazykových kategoriích. Co přesně nás čeká, vysvětlí...
Lingvisté se velmi často setkávají s dotazy na tzv. hraniční jevy nebo na jevy s neostrými hranicemi. Zrovna tak často se tazatelé zlobí, když v některých případech nedokážeme daný jev přesně zařadit, určit, kategorizovat. Mají pocit, že si s ním nevíme rady, a přičítají to naší nedostatečné erudici. Zdaleka nejčastěji se na lingvisty takto zlobí učitelé nebo rodiče, kteří píší s dětmi domácí úkoly. Ve škole se hraniční problémy často „raději nauvádějí“. To je jistě v pořádku, jestliže se mají žáci naučit základní orientaci v některých jevech, ale připravujeme je dobře na život? V reálné skutečnosti se také často nedokážeme shodnout, jestli je sklenice téměř z poloviny plná nebo téměř z poloviny prázdná a podobně. A proto si dnes jen tak odlehčeně představíme některé typické tzv. neostré jevy.
Který „neostrý“ jazykový jev by byl nejtypičtější?
Zdaleka nejtypičtější je problém příslovečné určení – předmět. Teď se jistě pousmáli všichni ti, kteří se svými dětmi někdy řešili domácí úkol právě z tohoto okruhu problematiky. Máte například posoudit větu průvod postupoval k náměstí, zeptáte se ke komu/čemu postupoval průvod a tato otázka se vám zdá smysluplná a zcela namístě. Potom se zeptáte kam postupoval průvod a i tato otázka je bezpochyby zcela bez závad a přijmete ji jako bezvýhradně přijatelnou. Co tedy do úkolu máme napsat? Možná vás v poslední chvíli zachrání školská pomůcka, že příslovečné určení má v podobných případech vždy jaksi „přednost“, ale copak je to za vědu, když má dvě řešení a jedno je přednostní. Ale řekněme si upřímně – takový je život. Třeba i takoví lékaři někdy váhají, když mají stanovit přesnou diagnózu.
Předmět a příslovečné určení jistě dovedou potrápit. Máte vy osobně nějaký obtížně řešitelný jev, se kterým se nerad potýkáte.
Ano, to mám. Obecně bych mohl říci, že často váhám v otázce slovních druhů, a to konkrétně u částic a citoslovcí. Třeba takové ahoj nebo vyjádření souhlasu či nesouhlasu, jako jsou slůvka ne nebo ano, mohou v mnoha ohledech vyhovovat jak definicím částic, tak definicím citoslovcí. U některých slovních druhů se i ve slovnících otevřeně přiznává, že stojí na pomezí dvou kategorií. Vezměme si třeba takovou zájmennou číslovku kolik nebo zájmenné příslovce takto nebo slovo rád, které slovník popisuje jako přídavné jméno s významem příslovečným. Můžeme tedy uzavřít, že ať už jsme tomu rádi či neradi, každá věda má své obtížně rozlousknutelné oříšky. Jako sám život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dobrovský: Voliči nestojí o politika s vizí, protože každá vize vyžaduje oběti
-
ONLINE: Rusové získali ‚klíč k Bachmutu‘. Vojáci postoupili u města na Donbase, píše ukrajinský web
-
Ani nevím, jestli ty židle házeli po nás, říká redaktor České televize o bitce příznivců Plzně a Sparty
-
Komplicové na místě, manželka Ukrajinka a chybějící krev. Sedm dezinformací kolem atentátu na Fica