Jindra Klímová: Myšlenka dobrá, formulace nešťastná...?

Je to ale opravdu neštěstí, vypadnou-li vám z úst slova, která byste vzápětí ale honem rychle vzali zpět, při kterých se člověk alespoň se zbytkem slušnosti notně zapotí a snad i zastydí. Ale na druhé straně přibývá těch, kteří výroky nevhodné, nahodilé a trapné, ať už mají jakýkoliv dopad, dovedou přejít jako by nic a nebo je dokonce okatě spláchnout jiným nesmyslem. Trend je také moc nepřemýšlet, vyjádřit se rychle a svěže a dokázat tak, že jste in. Něco jako omluva, když se slova místo trefy rozplácnou, leze z úst jen málokdy a to ještě - jak se říká - jako veš z chlupaté deky. V rozhovorech v přímých přenosech jsem byla jako novinářka mnohokrát na té jedné straně, ale několikrát i jako zpovídaná na straně druhé. Vím tedy moc dobře, že slova se nepočítají, ale váží.

Oceňuji každého, kdo má nejen jasno v myšlenkách, ale dovede je i slovy přesně formulovat. A když taková situace nenastane, raději mlčí nebo řekne upřímně, že o tom ještě nepřemýšlel. Ale chtějte něco takového od lidí útočných s kypícím sebevědomím! Výměna názorů, konfrontace, to všechno je potřebné, ale pro mne je to i důvod, proč mám raději promyšlené komentáře a nebo články. Bez nahodilosti. Ty, předpokládám, si autor aspoň jednou po napsání přečte.

I tak erudovaný debatér jako je ministr financí Kalousek připouští, že se ve své profesionální kariéře dopustil výroků, které by byl rád vzal
vzápětí zpět. Když už to bylo na hraně únosnosti, někdy se k té omluvě i donutil. Jenomže výroky pod mediální palbou prý i on pronáší intuitivně. Když měl odpovědět jak vážně bere výhrůžku odborů, slibujících okupaci některých ministerstev, řekl: "Slovo okupace je řadě odborářských bossů vlastní. Myslím, že řada z nich kdysi jásala vstříc okupaci sovětských vojsk."

Zasedací pořádek poslanců ve Sněmovně (dole).|foto: Tomáš Adamec

Kdyby byl v tu chvíli víc zafungoval mozek, připomněl by, že řada dnešních odborářských předáků byla v osmašedesátém ještě kluky v pubertě. I já moc dobře vím, jak se třeba v Praze chovaly v té době odbory v ČKD. Ale bojovná zaťatost prostě leckdy rozumu nedovolí... Pan Kalousek místo omluvy později mlžil: " Nemyslel jsem jednotlivé osoby, myslel jsem tím vztah k té reminiscenci."

Je to bída, když i slova prožívají krizi a ještě jim navíc chybí znalost - co v současné době naznačuje světové hnutí occupy. Také stranická kolegyně ministra financí poslankyně Gabriela Pecková, se vyznamenala projevem ve sněmovně. Prohlásila, že "...senioři úsporná opatření vlády ve svých peněženkách pocítí, ale oni se tomu přizpůsobí. Já to vím, protože s nimi jako lékařka pracuji celý život." Jsou to prý vesměs lidé, kteří se dokázali uskrovnit během války a socialismus jim také žádnou velkou možnost zbohatnutí nedal. Jenomže teď chtějí něco od vlády, která jim
kromě svobody slíbila i prosperitu. Připomínám: jde o to, že v příštím roce mají důchody valorizací dostat jen třetinové vyrovnání oproti tomu, co jim až dosud zajišťoval zákon. Zabouřilo to v tu chvíli i ve sněmovně. A nedal na sebe čekat ohlas z celé republiky. Tenhle výrok dosud neznámé poslankyně žehlil omluvou předseda stranického klubu TOP 09 Gazdík: prý myšlenka dobrá, jen formulace nešťastná.

A situaci zachraňoval i ministr práce a sociálních věcí Drábek. Jen paní poslankyně se na webu své strany hájila tím, že "její myšlenka vůbec nepramenila z nějaké arogance, ale naopak z respektu, který k seniorům má." Prý starším lidem chybí hlavně dobré slovo. To tedy chybí všem. Dobré a seriózní. Asi bychom měli víc dát najevo, že slova pro veřejnost mají být jako vybroušený drahý kámen, abychom si jich mohli vážit
a ocenit je. Žvatlavý diskutér přece není politik!