Jiří Sočes: Nevídáno, neslýcháno

My všichni školou povinní máme už skoro tři týdny nového ministra. Zatím se moc nepředvedl, ale i tak si troufám tvrdit, že – pan prezident promine – bude lepším ministrem, než jeho předchůdce.

Víte, pro mě jako kantora je pozitivní už to, že jde o člověka vzdělaného. Přeci jen univerzitních profesorů, docentů či pouhých doktorů, kteří by nejprve prokázali své kvality ve vědě a za katedrou, nám naše polistopadová politika – na rozdíl třeba od první republiky – příliš mnoho nenabídla. Tedy ne že by mezi politiky lidé s tituly chyběli, ovšem velmi často je získávají až během svého politického působení za poněkud nestandardních podmínek a okolností.

Dále mě těší, že se ministrem stal konečně taky někdo, kdo se ve školství (alespoň v tom vysokoškolském) řadu let pohybuje a prošel si od školky až k profesuře, rektorskému úřadu a předsednictví České konference rektorů. Nemá tudíž zapotřebí do novin vykládat oblíbenou větu českých politiků, jak nemusejí danému resortu vůbec rozumět, protože oni jsou přeci hlavně managery.

Nový ministr školství Petr Fiala se ujal funkce|foto: Filip Jandourek

Také hýčkám naději, že když je profesor Fiala nestraník, nebude nutné ho měnit či naopak za žádných okolností neměnit jen kvůli udržení koalice a momentálnímu počtu poslanců jednotlivých parlamentních klubů, frakcí, part a odstoupivších, vystoupivších, vyloučených či přeběhlých sólistů.

A konečně – víte, jako relativně konzervativní učitel mám pořád ještě pocit, že by se naši žáci a studenti měli chovat slušně a že nejlepším výchovným prostředkem k tomu je osobní příklad nás dospělých. Jedním z atributů dospělosti člověka je schopnost nést odpovědnost za svoje jednání a pokud mám nějakou vedoucí funkci, tak i za své podřízené. Proto jsem ocenil první vyjádření našeho nového ministra v českých médiích, v němž se omluvil nám, kantorům, ale hlavně našim vyděšeným a právem naštvaným maturantům a maturantkám za ten naprosto šílený test z matematiky během státních maturit.

Sám pan ministr přitom zcela evidentně nebyl u toho, když se státní maturita ještě v 90. letech minulého století koncipovala, když byla ministerstvem založena společnost Cermat, která je měla zajišťovat, když ministr Liška odvolal jejího ředitele, když téhož ředitele ministryně Kopcová dosadila zpět, když se termín spuštění maturit opět o další rok posunoval, když se po generální zkoušce odstraňovaly překvapivě diletantské chyby, když se opět navyšovaly výdaje a tak dále a tak podobně. Pan ministr Fiala po několika málo dnech ve funkci kupodivu netvrdil, že na přípravu testů bylo málo času, jako ředitel Cermatu, ani nezdůraznil, že to vše má na svědomí jeho předchůdce, jak je v politice zvykem, ba ani se nás nesnažil přesvědčit o tom, že se sice drobná chybička vloudila, ale jinak je projekt po všech stránkách úspěšný. Kdo z dnešních stranických představitelů reaguje na kritiku takto zpříma? Kdo je schopen se postavit před novináře a říci, tohle se nepovedlo, je to naše chyba, občané promiňte? A kdo z nich tohle řekl za své podřízené, ačkoli sám prokazatelně neměl možnost jejich konání jakkoli ovlivnit? Nevídáno, neslýcháno! Česká politika je živa z různých alibistických prohlášení, siláckých útoků, spikleneckých teorií, zpochybňování faktů, házení špíny na konkurenty, případně nářků nad omezováním soukromí politiků při policejních odposleších osob podezřelých z korupce.

Státní maturita 2011 (ilustrační foto).|foto: Filip Jandourek

Petr Fiala u mě jako ministr školství pro začátek zabodoval, protože je to slušně vychovaný člověk. Jen aby se v té politice nechytil nějaké špatné party a ustál případnou šikanu.