Jména zveličelá

22. červen 2010

Tématem dnešního jazykového koutku budou jména zveličelá. Jaká slova to vůbec jsou a čím jsou zajímavá?

0:00
/
0:00

Zveličelé názvy se odborným pojmem označují jako augmentativa. Zjednodušeně řečeno jsou to slova, která vznikají za pomoci přípony, která vyjadřuje buď znak velkých rozměrů, anebo hodnocení s velkou dávkou negativně laděné expresivity. To znamená, že už přípona sama o sobě vyjadřuje, že se bude mluvit o něčem velikém, nebo o něčem, co mluvčí subjektivně hodnotí dosti negativně. Jen zcela ojediněle se může vyskytnout taková přípona u hodnocení pozitivního, ale to je zcela výjimečné.
Se zveličelými slovy se setkáváme běžně v každodenní situaci, protože silná expresivita se kombinuje s nespisovností, a tak jsou to slova pro běžnou komunikaci jako dělaná. Setkat se s nimi můžeme ale rovněž v mediální komunikaci a pak především v umělecké sféře. Přípony umožňují autorům vytvořit dokonce slova nová, říkejme jim autorské neologismy, a to v případě, že potřebují něco pojmenovat s notnou dávkou negativní expresivity, ale čeština pro to nemá slovní výraz.

Které přípony tedy mají schopnost vyjádřit ono zveličení?

Přípon s touto schopností je docela dost, mezi nejběžněji užívané určitě patří přípona -ák nebo -isko, ev. -izna/-ajzna. Můžeme si uvést i příklady slov. U přípony -ák např.: šutrák, židák, Rusák – u tohoto slova pochopí výraznou negativitu zejména posluchači, kteří na vlastní kůži zažili období totality. U přípony -isko jsou to pak slova jako: chlapisko, babisko, čertisko, psisko. Slova s touto příponou jsou s oblibou využívána například v pohádkách. Pomocí přípon -izna či -ajzna vznikla slova: babizna, babajzna, tlamajzna, klamajzna ap.
Negativní ohodnocení mohou vyjadřovat samozřejmě i další přípony, ale jsou už méně produktivní. Můžeme zmínit alespoň ještě některé, např. sem náleží přípona -our (Němčour), přípona -oun (vrahoun), přípona -as (lotras) nebo -an (zoban, nosan).

Dají se zveličelá slova tvořit také pomocí předpon?

Ano, dají, i když velmi omezeně. Využívá se k tomu především předpon -arci a -ultra. Obě předpony můžeme najít v neutrálních podobách (arcivévoda či ultračástice), ale lze je v lidovém jazyce použít i pro tvorbu vyjádření se silným negativním hodnocením, např.: arciblázen, arcilhář či ultrablázen ap.

autor: Jaroslava Nováková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.