Johann Gutenberg - osmičkové výročí
Důležitá osmičková výročí se netýkají jen českých dějin. Potvrzuje to i datum 3.února 1468. Toho dne vzpomeneme úmrtí jedné z nejdůležitějších osobností evropské historie. Před pěti sty čtyřiceti lety zemřel vynálezce knihtisku Johann Gutenberg. Více se dozvíte ze zamyšlení Evy Klausnerové.
Až do vynálezu knihtisku se Evropa ve vědě, technice a filosofii příliš nelišila od národů Asie. Knihy pracně a zdlouhavě opisovali jednotliví písaři nebo mniši v klášterních dílnách. Často je psali na drahý pergamen a nákladně je zdobili přírodními barvami a zlatem. Taková kniha, vázaná v kůži, představovala jmění a majitelé ji ukrývali v truhlách mezi poklady. Myšlenky v ní obsažené se pak jen pomalu a těžkopádně šířily. O rychlejší rozmnožování textů se lidé dávno pokoušeli na celém světě. Užíval se deskotisk, kdy se do dřevěných tabulek vyryla předloha a pak se otiskovala na papír. V Číně znali i skládání řádek z jednotlivých písmen. V 11.století je vypaloval z hlíny kovář Pi Šeng a tiskl jimi celé knihy. Ale žádný z těchto způsobů se v širším měřítku neosvědčil. Teprve Johann Gutenberg svůj nápad vyřešil komplexně a úspěšně uvedl do života. Jeho postup tiskaři beze změny zachovávali po několik dalších století.
Johann Gutenberg se narodil asi r. 1397 v Mohuči. Pocházel z vážené patricijské rodiny a vyučil se zlatníkem. Tak poznal rytecké umění a naučil se zacházet s kovy, což mu ulehčilo tiskařské pokusy. Postupně zkombinoval slitinu z olova, cínu a antimonu, z které se dodnes odlévají litery. Ze sazí a fermeže vyvinul tiskařskou barvu.Vyřezal matrice pro písmena a zkonstruoval tiskařský lis. Když po letech pokusů a práce dovedl svůj vynález k dokonalosti, přistoupil r. 1452 k velkému dílu - k tisku dvousvazkové bible. Byla vydaná ve 180 exemplářích, dochovalo se jich 47 a patří k evropským kulturním pokladům.
Papírová kniha zdobená dřevořezy byl svou lácí náhle dostupná měšťanům i studentům. Lidé si ji začali kupovat pro získávání vědomostí i pro ukrácení dlouhé chvíle. Znalosti a nové podněty se rychle šířily a prudce začala stoupat vzdělanost. Evropa vykročila na svou výlučnou cestu vědeckého pokroku a zanechala za sebou ostatní světadíly.
Jako většina průkopníků měl i Gutenberg mnoho potíží. Písaři ho nenáviděli a němečtí měšťané ho podezírali ze spojení s ďáblem. Kvůli bibli se zadlužil a přišel o svou dílnu. Ale ujal se ho mohučský kurfiřt, zadal mu tiskařské práce a umožnil mu slušné dožití. Johann Gutenberg zemřel 3. 2. 1468 v Mohuči. Jeho tovaryši se rozptýlili po Evropě a r. 1500 už ve velkých městech pracovalo celkem 107 tiskáren. Vynález knihtisku přinesl volnou výměnu myšlenek a rovný přístup ke vzdělání. Obojí se stalo základem naší novodobé civilizace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
