Klonování.

19. únor 2004
Publicistika

Co by se stalo, kdyby vědci, kterým se nedávno podařilo naklonovat už i člověka, vyrobili ve svých laboratořích nového Einsteina, nebo Koperníka. Ve svém fejetonu se podobnými úvahami zabývá Jiří Tomáš Blažek

Nemohlo to trvat dlouho. Před několika lety jsem zde v dopisech babičce mluvil o tom, že by bylo dobře, aby děda přestal s tím klonováním kreditních karet, že na to přijdou a bude malér, aby, si třeba tajně naklonoval kozu, nebo králíky jestli už to s tím pokrokem nemůže vydržet. Mezi tím se v Anglii povedlo vyrobit ovci Dolly a teď Korejcům i člověka. Embryo, přesně vzato. Oni všichni říkají, že jim jde jenom o takzvané kmenové buňky, které by nás mohly zevnitř opravovat. Jsou chytré a opraví srdce nebo ledvinu nebo mozek. Vlastnosti asi ne. Jako že by nás polepšovaly. Bylo by co, o tom nemůže být sporu, ale to bychom museli překlonovat miliardy lidí. Narážíme tady ovšem na velkoobchod s dokonalostí, což je mimochodem úplně stejně zvrácené, jako velkovýroba zla. Co s tím? Nevědí filozofové, ani úřady, ani politici, natož klonátoři samotní. Ti už vědí jak na to. Co s tím potom, to nevědí. A je to moc důležité, tohle vědění. Narodil se další příběh vynálezu, který umí využít pouze částečně. Jaderný odpad je předposledním příkladem toho, jak člověk umí předběhnout svůj vlastní vývoj. Umíme rozštěpit atom, ovšem sílu reakce umíme spotřebovat jen maličko a se zbytkem záření je problém. Stovky let to bude zářit, a my doufat, že se brzy narodí nějaký pan Einstein nebo nějaká paní Sklodowská. A vsaďte se, že tenhle nápad nemám jenom já;určitě už se po zbytcích DNA těchto a dalších velikánů shánějí.

Einstein ani madam Curie mě ale tolik nezajímají. Bylo by to jistě krásné, najít jednu Einsteinovu buňku a udělat jeho repliku, ale nejsem si jistý, že by to bylo prospěšné. Možná, kdyby mu dali počítač, Einsteinovi, že by překvapil zase něčím převratným, ale možná by i zklamal. A co naklonovaný Koperník? Leonardo da Vinci? Možná by to nešlo, nevím, nejsem v těch šroubovicích moc orientovaný. Fyziky a matematiky bych ale neprobouzel. Udělali tady na světě hodně užitečného, ale víme vůbec, co ještě ničivějšího by vymysleli, kdyby měli k dispozici dnešní techniku a základnu vědomostí?

Logo

Co by mě vážně zajímalo je muzika. Dokončená muzika. Řada skladatelů má své Nedokončené symfonie i menší dílka. Ale platí to i o malířích, sochařích, básnících. A nejenom o nich teď mluvím. Spousta neslavných lidí odešla a zanechala své Nedokončené. Třeba jenom ploty, domy, nebo záhony to byly. Ale chtěli bychom, opravdu vážně bychom chtěli, aby je nějaký tým šikulů obnovil a oni dodělali rozdělanou práci? Nebylo to vždycky myšleno tak, že to máme my dodělat? Určitě. Má to řád a není třeba lámat si hlavu s úložišti přebytků energií a vyzařování.

Takže to shrňme: není třeba se klonování bát. Pokud tedy kmenové buňky nezjančí a nevytvoří úplně nový lidský kmen. Pohlídat to. V klidu a tichu zkumavky zvané Zeměkoule.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.