Lázně, nebo uhlí?

Že se v oblasti východně od Chebu, včetně lokality, v níž leží přehrada Jesenice, nacházejí bohatá ložiska hnědého uhlí, není žádným tajemstvím. Tím dosud zůstává odpověď na otázku, jak se s tímto nerostným bohatstvím v budoucnosti naloží. A nemusí jít o budoucnost příliš vzdálenou. Když regionální redakce novin Deník oslovila v této věci báňskou projektantku doktorku Gabrielu Lickovou a architekta Ludďka Vystyda, specialistu na územní plánování, dostalo se jí jasné odpovědi. Otevření dolů v chebském okrese v úvahu připadá. Takováto slova mohou vyvolat zděšení, zejména když existuje reálná hrozba znehodnocení minerálních pramenů, bez nichž by město Františkovy Lázně nebylo tím, čím je. Zásadní otázka je tedy nasnadě: Co bude mít větší prioritu, lázně, nebo uhlí?

Jakkoli může znít předchozí věta nepřípadně – přece kvůli uhlí nenecháme zničit léčebné prameny - ve skutečnosti je zcela na místě. Z jednoduchého důvodu. Zatímco dokument vlády „Politika územního rozvoje České republiky 2006“ výslovně stanovil jako prioritu ochranu minerálních vod pro Františkovy Lázně, stejný dokument datovaný rokem 2008 už tuto prioritu neobsahuje. To znepokojilo starosty měst a obcí dotčené oblasti. Letos v dubnu se obrátili na ministryni životního prostředí s výzvou, aby se k otázce priorit vyjádřila. Rut Bízková v odpovědi napsala, že drtivou většinu zásob uhlí na Chebsku sice nelze využít s ohledem na ochranu zdrojů minerálních vod, ale s dovětkem: pouze po dobu trvání ochrany těchto zdrojů. Znamená to, že od této ochrany může být upuštěno? Ministryně připouští, že v dokumentu „Politika územního rozvoje 2008“ ochrana Františkových Lázní přímo uvedena není. Podle názoru ministerstva by to měly zaručit „Zásady územního rozvoje“ uvedené ve stavebním zákoně číslo 183 z roku 2006. Ty se pak musejí promítnout do „Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje“, v nichž, píše paní ministryně, hnědouhelná pánev na Chebsku není specifikována pro těžební činnost.

Těžba (ilustrační foto)|foto:Tomáš Adamec

Musíme ovšem dodat: zatím. Protože když ve stejném dopise Rut Bízková odpovídá na další otázku starostů, jaké jsou záruky, že se u Chebu nezačne těžit kvůli potřebě zajistit uhlí pro obnovené bloky elektrárny Prunéřov II, nechává si otevřená zadní vrátka. Neboť: ačkoli další vládní dokument, Státní surovinová politika, ložiska u Chebu přímo neřeší, nelze dopředu garantovat, jaký bude vývoj ve vzdálenější budoucnosti. Není tedy vyloučeno, že by se jednou na Chebsku uhlí těžit mohlo. Můžeme tedy shrnout: v duelu lázně versus uhlí mají dnes prioritu lázně. Ovšem zítra, tedy v horizontu jedné či dvou dekád, může ale být z mnoha důvodů všechno jinak.