Lépe pozdě než nikdy

České přísloví "lépe pozdě než nikdy" najdete v různých obměnách v moudrostech mnoha národů. Už to naznačuje, že tohle doporučení je pro život lidský potřebné a neuškodí občas ho zopakovat. Když vás ťukne do hlavy a nebo klepne do brňavky, je to něco jako procitnutí. Nu a při probuzení bývá přece častá otázka - jestli není pozdě a nebo právě včas. Špatným snem může být třeba pro takového poslance otázka, jestli věrně hlasovat se svým stranickým klubem i ve věcech, které jsou na pováženou a proti kterým se rozum příčí a nebo jestli dodržet poslanecký slib a přiklonit se k vlastnímu vědomí a svědomí. Přísloví "lépe pozdě než nikdy" patrně navštívilo náš parlament a zařádilo si tam jako virus. Zvlášť v lavicích koaličních poslanců. A tak má ODS neposlušné Tlustého, Ranince a Schwippela, lidovci Hovorku a Šojdrovou a zelení Zubovou a Jakubkovou. "Je to rebelie a ztráta poslušnosti", zkonstatoval Martin Bursík. Hlasovací mašinérie přestala fungovat. Ta zajištěná nepatrná většina najednou nestačí. Skončilo idylické období, kdy se prosazovaly zákony i jiná rozhodnutí jednoduše a s jistotou, protože to bylo pro čas vládnutí Topolánkova kabinetu vyřešeno hlasy dvou sociálně demokratických přeběhlíků. Znamená to ale, že vláda ztrácí schopnost prosadit reformy podle svých představ. Nu a arabské přísloví "vítr třese každým stromem", moc dobře ví, že zjara si poletují pyly úplně nekontrolovatelně. Takže něco napadalo i na moc soudní. Ukázalo se, že spor skupiny právníků v čele s nejvyšší státní zástupkyní Veseckou se stínovou ministryní spravedlnosti ČSSD Marií Benešovou nemusí být - jak se očekávalo - zameten pod koberec. Naopak, že bude soudcem Ceplem mladším nahlas řečeno: ano, v kauze Čunek ovlivňovala řada právníků výsledek šetření se zdůvodněním - že by přece mohla padnout Topolánkova vláda a v takovém případě musí jít nějaké právo a pravda stranou. Jestli první jednání bylo o tom, jak Vesecká podrží Topolánka, druhé bude jak Topolánek podrží Veseckou.

Paragraf

Je tu tedy nejobtížnější situace, jakou si politici dovedou představit. Bombasticky ohlašovaná reforma se teď podle názoru politologů změní v řadu sporů samotné vládní koalice, v potyčky mezi vládou a opozicí, a jak známo "slabá a nejistá vláda lid nešetří". Spíš v ní myslí každý hlavně na sebe. Co s tím? Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř přišel s návrhem: což takhle dát zeleným na zlatém podnose post šestého místopředsedy Poslanecké sněmovny a v poslaneckých výborech doplnit koaliční poslance a změnit tak počet členů ze sudého na lichý? Nebyli by zelení poslušnější? Dánské přísloví sice říká "komu se nabízí sele, má mít připravený pytel", ale přece jen ještě nejsou zapomenuta slova Martina Bursíka, že jeho strana je proti zřizování nových funkčních míst s vysokými platy a prebendami. Teď by se, pravda, Kateřině Jacques nová funkce hodila, ale co s tím, když neposlušné Zubová a Jakubková Tluchořův návrh odmítají a nechtějí po ní velet zelenému poslaneckému klubu? Sociální demokraty tenhle nápad opravdově rozčílil. Rozhodli se vypovědět až dosud zavedený rituál, že při nutné cestě některého z koaličních poslanců do zahraničí, vypárují při hlasování tuto nepřítomnost jedním svým hlasem. "Nechtějí nás pouštět na zahraniční cesty", zaplakal ministr Martin Bursík, který už musel jednu z cest odřeknout, aby byl přítomen hlasování. Správně volená slova by byla: zavinili jsme si, že.... Pláče i ministr Gandalovič: "Sami začali jednat o radaru a teď napadají nás!" Správně volená slova by byla: ...na Česko se americká strana v této věci poprvé obrátila v době vlády sociální demokracie...

Jednání poslanecké sněmovny

Vida, jak volba slov může rozkolísat fakta a ovlivnit názor veřejnosti. Tak věřte řeckému přísloví: poctivá věc se žádného soudu nebojí.