Lidé, kteří sázejí stromy

Lidé, kteří sázejí stromy obohacení krajiny
Lidé, kteří sázejí stromy obohacení krajiny
Vysadili jste osobně, svýma rukama, na zahrádce jeden nebo více stromů? Pak víte, jaká je to dřina. A teď si představte, že jsou mezi námi tací, kteří sázejí desítky stromů ve volné krajině a vůbec nic z toho nemají, jen dobrý pocit z dobře vykonané práce a z obohacení krajiny o nový a přitom přirozený prvek.

K výsadbě více než 600 stromů do krajiny potřebujete vášeň

Mezi tyto nadšence patří také designéři přírodních zahrad Alena Lehmannová a Martin Horňák. Do krajiny vysadili už přes 600 stromů. A co k tomu člověka vede? „Vášeň pro krásné věci a vášeň pro jídlo, protože většina stromů, které sázíme, jsou ovocné,“ říká Alena Lehmannová, „snažíme se vracet zpátky tzv. staré, tradiční odrůdy. Nejsnazší je to zatím u jabloní, těch jsme dostali do Plzeňského kraje 60 odrůd, máme zhruba 15 druhů hrušní, podobně třešní a višní.“

I staré odrůdy můžou být odolné vůči chorobám a škůdcům

Nejspíš už jste se také setkali s názorem, že znovu vysazované staré odrůdy ovocných stromů zavlečou do krajiny i zahrad choroby a škůdce. „Myslím si, že to tak úplně není, některé z těch odrůd jsou i odolnější než ty nové,“ nesouhlasí se zmíněným názorem designérka přírodních zahrad. Připouští ale, že záleží na volbě odrůdy: „Je to trochu detektivní práce, listujeme starými pomologiemi a spolu s dalším sadařem na Moravě vybíráme mezi tradičními odrůdami. A je to i krásná práce s jazykem, protože řada z nich má rozkošná jména, jako třeba krátkostopka královská nebo šarlatka boračská …“


Pokud jste se nechali inspirovat a také byste rádi vysadili do krajiny „svůj“ strom, potřebné informace získáte v Environmentálním informačním centru Plzeň nebo v Příručce pro výsadby ovocných dřevin do krajiny Čech, Moravy a Slezska.

Výsadbu musí schválit majitel pozemku

Strom pochopitelně nemůžete vysadit, kde se vám zlíbí. Je třeba prostudovat katastrální mapy a územní plány, sledovat pozemkové úpravy, vytipovat pozemky ve vlastnictví obcí a měst. Když zavětříte příležitost, musíte zvládnout ještě takovou „drobnost“: přesvědčit starostu té které obce, že nová alej nebo obnovený sad je to pravé a že za pár let se tam lidé mohou scházet ke společné sklizni ovoce nebo moštování.

Obnovený Malesický sad s 45 stromy

To se povedlo například v Plzni-Malesicích, kde Alena s Martinem vysadili 45 nových stromů, hlavně jabloní a hrušní. Obnovili tak starý historický sad z roku 1954. „Tehdy se jmenoval sad Říjnové revoluce a byl čistě třešňový. Obnovili jsme ho s podporou prostředků z Fondu životního prostředí města Plzně,“ upřesňuje Alena Lehmannová, kde berou prostředky na stromky a potřebné vybavení. Dotace na výsadby v krajině pravidelně poskytuje i Ministerstvo životního prostředí a jednotlivé kraje.

Nešetřit na ochraně nově sázeného stromku

Pokud vás zajímá samotná výsadba stromu, poslechněte si reportáž. Liší se postup ve volné krajině od výsadby na zahradě? „V krajině dbáme na větší ochranu před vnějšími vlivy, aby vydržela mnohem déle než na zahrádce. Nešetříme na ochranném materiálu, jako je silný opěrný kůl, bílé plastové chráničky a pletivo,“ vysvětluje Martin Horňák, „znám hodně případů, kdy do krajiny je vysázeno mnoho stromků se slaboučkým frézovaným kůlem, ten časem odpadne, protože dole uhnije, a pak je stromek vystaven napospas přírodě a především zvěři.“

Místa s vysazenými stromy

A kde mimo Malesický sad najdete stromy vysazené Alenou Lehmannovou a Martinem Horňákem? Např. u cyklostezky z Křimic do Nové Hospody, u cesty z Radčic do Malesic po zelené turistické značce nebo v alejích mezi poli u Spáleného Poříčí.