Lubomír Stejskal: Dva hrdinové, dva přístupy

Oba muži se nikdy nesetkali. Ve svých zemích jsou považováni za hrdiny. Přesto ke každému z nich přistoupil stát, v němž se jako hrdinové zachovali, viditelně odlišně. Dodejme, že ani jeden z nich občanem tohoto státu v té době nebyl.

Začněme doma. V Karlových Varech žije Gjon Perdedaj, původem z Kosova. Do České republiky přijel v polovině devadesátých let, když na Balkáně zuřila občanská válka. V roce 2000 se s holýma rukama postavil v Praze útočníkovi, který napadl a chtěl okrást bezbrannou stařenku. Statečnost ho málem stála život. Zloděj mu přeťal krční tepnu. Skončil v kómatu a dnes je z něj invalida. Poloochrnutý, téměř nemluví, zpočátku s bezpočtem finančních problémů. Nebýt dobrých lidí, dodnes by živořil kdesi za okrajem společnosti. A český stát? Dvanáct let trvalo, než získal dávky v hmotné nouzi a než mu byl přiznán invalidní důchod. Ten mu byl až letos v lednu zvýšen - na necelých devět a půl tisíce korun. Cílem jeho advokáta je získat pro Gjona Perdedaje české občanství. Což je vzhledem k okolnostem a zdravotnímu stavu jeho klienta v lepším případě běh na hodně dlouhou trať.

Podívejme se nyní do Francie. Také ta má svého hrdinu. Když 8. ledna vtrhl do pařížského košer obchodu islámský terorista, jiný muslim se zachoval neuvěřitelně statečně. Pracovník obchodu Lassana Bathily ukryl před teroristou několik zákazníků - a tím jim zachránil život. Jde o přistěhovalce z afrického Mali, který loni v létě požádal o francouzské občanství. Po hrdinském skutku nemusel čekat na jeho udělení a pas se státním znakem Francie ani dva týdny.

Porovnejme s přístupem českých úřadů ke Gjonu Perdedajovi a položme zásadní otázku. Jak dlouho bude muset náš hrdina čekat na české občanství?