Lubomír Stejskal: Poučení z výročí
Už 75 let uplyne zítra od černého dne v historii naší země – obsazení Čech a Moravy nacistickým Německem a prvního rozpadu Československa. Nad touto událostí se na pozadí aktuálního dění na východě Evropy zamýšlí Lubomír Stejskal.
Po skončení poslední světové války panovala shoda. Něco takového se už nesmí opakovat. Takříkajíc ve velkém se tato touha národů vyplnila. Třetí světové války, ačkoli k ní bylo několikrát hodně blízko, byly ušetřeny. Poučení z března 1939, kterému otevřel cestu Mnichov předchozího roku, je ovšem neméně důležité i pro konflikty menšího rozsahu. Jde o věc principu.
Britský premiér Chamberlain byl přesvědčen, že obětí, k níž bylo přinuceno Československo, zachránil mír. Byl to jeden z největších historických omylů. Sotva existuje lepší ilustrace rčení „zdání klame“. Místo míru uvolnila mnichovská hanebnost ruce agresorovi. Hitler mohl snadněji realizovat své šílené vize. Je marné se ptát: došlo by k 15. březnu bez mnichovské zrady? Důležitější je dnes nedopustit nové Mnichovy, které jsou vždy založeny na lži.
Německý vůdce tvrdil, že zábor Sudet je jeho posledním územním požadavkem. Skutečnost: v dalších měsících a letech obsadil podstatnou část Starého kontinentu. Svět byl nucen projít nejkrvavějším válečným peklem, jaké kdy dějiny poznaly. Charakteristické pro tehdejší události bylo, že se kromě německého agresora nikomu nechtělo jít do války. Západu, ani Sovětskému svazu. Byl to postoj pochopitelný, ale krátkozraký: sám agresor své protivníky tak jako tak donutil do války jít.
Uplynulo tři čtvrtě století. Na východě Evropy jsme svědky toho, co až příliš připomíná mnoho z tehdejších událostí. Včetně neochoty postavit se vojensky po bok oběti arogantního, podlého a licoměrného agresora. Ne, nevolám po válce Ukrajiny a Západu proti Rusku. Jen připomínám: výročí 15. března je varováním. Slabost a ústupky vůči každému, kdo nenasytně dychtí po změně evropských hranic ve svůj prospěch, nikdy nebyly cestou k míru. Od Mnichova 1938 nemohly dějiny směřovat nikam jinam než k 15. březnu 1939. Se všemi z toho vyplývajícími hrůzostrašnými důsledky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
