Manětínská zámek má novou publikaci

Úvodní kapitola nazvaná V krajině pod Chlumskou horou autorka načrtla celkové dějiny Manětína od středověku po současnost. Stať Zámek a jeho proměny pak popisuje hospodářské i historicko-kulturní pozadí vzniku unikátního souboru zámku a barokně laděné výzdoby městečka. Kapitola obsahuje i podrobný popis expozice a zámeckého parku. To vše doprovází barevné snímky včetně ukázek manětínských unikátů - neobvyklých rozměrných barokních portrétů zámeckého služebnictva. Představeny jsou i jedinečné nástropní výmalby nad hlavním schodištěm, v zámeckém sále či knihovně.

Manětín|foto: www.mesta.obce.cz

Se stavebními skvosty - například kostelem sv. Jana Křtitele, který je propojen se zámkem zděnou krytou chodbou vedoucí nad silnicí, či hřbitovním kostelem sv. Barbory, stojícím nad čtyři metry hlubokou studní - seznámí čtenáře kapitola s titulkem Město barokních památek. Neobsahuje však jen stavby. Představeny jsou tu také nespočetné plastiky s alegorickou i církevní tematikou, která zdobí před zámkem vyvýšenou terasu náměstíčka. A nechybí lahůdka pro milovníky barokního umění - proslulý a často publikovaný oltářní obraz Křest Kristův z manětínského svatojánského kostela. Dílo, které bývá připisováno Petru Brandlovi. Zájemce o hudební dějiny pak nepochybně zaujme portrét mladého hudebního skladatele Antonína Josefa Plánického, jehož hudba zněla i v manětínském zámeckém sále. Nahrávku jeho manětínských skladeb chystá už brzy k vydání interpretka barokních skladeb houslistka Gabriela Demeterová.

Manětín - zámek

Zejména církevně laděné plastiky lemující silnici vedoucí od vrchu kopce nad městečkem až ke kostelíku sv. Barbory jsou popsány v kapitole Vysoká cesta manětínská, která novou publikaci plzeňského územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu nazvanou Manětín uzavírá.