Mezi námi zvířaty
Většina lidí zná husu tak akorát na pekáči, míní pracovník statku
Leckdo by si asi řekl, že husu domácí není třeba nikomu dlouze představovat. Průvodce na Zámeckém statku v Újezdě nade Mží Jiří Riedel by ale zřejmě nesouhlasil. Dle jeho slov tohoto ptáka z řádu vrubozobých dnešní malé děti mnohdy ani nepoznávají.
„Většina lidí zná husu tak akorát na pekáči. Tady vidíme dokonce dvojí zbarvení husy domácí, a to klasické bílé a zbarvení divoké. Husa domácí může dosáhnout výšky 50-60 cm a váhy 10-12 kg. Máme zde také jedno masné plemeno – husu ruskou, a ta skutečně v dospělosti dosahuje oněch 12 kg,“ řekl na úvod Riedel.
„Rozdíly můžete poznat úplně jednoduše – jedna je krásná, elegantní, to je česká husa, a pak je tady taková podsaditější s podbradkem, a to je husa ruská. Když jde, vykračuje si opravdu jako car,“ popsal.
Houseři umí pěkně poštípat zobákem
„Všichni houseři rádi štípou. Dělají to za účelem ochrany husy. Jakmile husa sedí na vejcích, případně vychovává housata, je houser neustále na stráži a sleduje, co se kde děje. Jejich krmení je tak někdy docela náročné, protože musíte neustále dávat pozor, kde máte housera, aby se nestalo to, že vás štípne. Někteří dokáží štípnout opravdu pěkně,“ řekl pracovník statku.
Jaké využití pro člověka má husa domácí si můžete poslechnout v reportáži.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
