Mezi námi zvířaty
Erbovním zvířetem plzeňské zoo je už dlouhá léta plameňák
Zoologická a botanická zahrada města Plzně má ve svém logu už po mnoho let plameňáka. Jde o plameňáka chilského, který se zasadil o chovatelský úspěch právě plzeňské zoo v 80. letech 20. století.
„V Plzni se plameňáci objevovali napřed solitérně po malých skupinkách od 60. let. Velké chovné hejno přijelo v roce 1975, přičemž část z něj tady vydržela do loňska, kdy jsme ukončili chov druhu plameňák chilský. V současné době provádíme koncepční změnu expozice plameňáků a rozhodli jsme se věnovat se spíše plameňákovi růžovému. Plameňák chilský už se nám geograficky ani objemově do plzeňské zoo nevejde,“ vysvětlil tiskový mluvčí zoo Martin Vobruba, který pokračoval popisem zvířete:
„Mohli bychom si je připodobnit k čápovi nebo volavce, jsou jim trochu velikostně podobní, ale jinak tvoří plameňáci samostatný ptačí řád, kde najdeme jen šest druhů rozmístěných od Asie přes Afriku až po Ameriku. Jsou nezaměnitelní pro svou růžovost, která je však u některých druhů bílá nebo bílo-růžová.“
Podle čeho se tedy plameňák růžový jmenuje růžový? Poslechněte si reportáž a dozvíte se nejen to.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
