MI: Jazykolam, po kterém vám může zrudnout kůže

20. listopad 2017

Zdraví v cajku

Stalo se vám, že po použití kosmetiky nebo třeba po domácím gruntování se vám na kůži objevilo začervenání nebo dokonce nepříjemná vyrážka? Mohlo jít o projev alergie na některou z ingrediencí těchto výrobků.

V posledních letech se rychle zvyšuje výskyt alergie na látku, pro kterou se používá zkratka MI. Její plný název se dá totiž považovat za jazykolam. Kvůli rostoucímu počtu alergických reakcí se už MI nesmí používat v některých typech kosmetiky.

MI se používá jako označení pro methylisothiazolinon, což je konzervační látka používaná v kosmetice, ale i v mnoha druzích domácí chemie k prodloužení trvanlivosti výrobků.

Smysl použití konzervantů…

Konzervační látky jako MI se do výrobků přidávají proto, aby prodloužily jejich trvanlivost tím, že v nich omezují množení mikroorganismů. Bez konzervantů by se zkrátila doba použitelnosti kosmetiky a případně bychom ji museli uchovávat v chladu, podobně jako mnohé potraviny. To by omezilo pohodlí spotřebitelů, ale hlavně by to přineslo komplikace kosmetickému průmyslu a obchodním řetězcům, kterým dlouhá trvanlivost výrobků vyhovuje a které by v případě omezení použití konzervantů musely podstatně změnit své zacházení s kosmetikou.

Od 70. let minulého století se MI používal v hlavně v kombinaci s dalším, chemicky velmi podobným konzervantem, pro který se používá zkratka MCI (methylchlorisothiazolinon). Obvykle se tyto dvě látky kombinovaly ve směsi, ve které byly namíchány v poměru 3 ku 1 a která je známá také pod názvy Kathon CG nebo Euxyl K 100. Po roce 2002 začal být MI používán také samostatně, a to nejprve v různých průmyslových aplikacích, například v barvách, lepidlech a čistidlech nebo v chladicích kapalinách. Od roku 2005 bylo povoleno samostatné MI použití také v kosmetice, a to v koncentraci do 0,01 %.

Ve kterých výrobcích se s ním setkáme?

MI se jako konzervační činidlo poměrně často používá kosmetice, například opalovacích nebo hydratačních krémech, ve vlhčených ubrouscích, make-upech, odličovacích ubrouscích a kosmetice, v deodorantech, šampónech, kondicionérech a barvách na vlasy nebo v lacích na nehty. Další oblastí využití MI jsou čistící a mycí prostředky jako například prací prášky, prostředky na mytí nádobí, čištění skla nebo leštěnky na dřevo.

Působení MI mohou být ale lidé vystaveni také v zaměstnání, protože se používá například v nátěrových barvách, v lepidlech a v lacích nebo v řezných kapalinách.

Alergie - cena za pohodlnost?

První alergická reakce na MI byla odborníky popsána už v roce 1987. Povolení používání MI bohužel vedlo ke značnému nárůstu výskytu alergických reakcí. V roce 2004 byly popsány alergie u lidí vystavených MI v zaměstnání, zejména u těch, kteří pracovali s barvami. V roce 2010 pak lékaři popsali první kontaktní alergie způsobené kosmetikou, zejména tzv. vlčenými ubrousky, dětskými ubrousky, vlhčeným toaletním papírem, šampóny na vlasy, deodoranty, opalovacími krémy nebo kosmetikou pro zkrášlení obličeje. Dokonce byly popsány případy, kdy k vyvolání alergické kontaktní dermatitidy postačil MI, který se z použitých výrobků dostal do ovzduší, například ze zdí nedávno natřených barvami s obsahem MI nebo z použitého čistidla na toalety.

V následujících letech pak odborníci popsali během krátké doby poměrně dramatický nárůst výskytu alergií na MI v řadě zemí, například v Dánsku, Německu, Belgii, Finsku, Francii nebo ve Velké Británii.

Evropská unie zasahuje – zákaz a omezení použití v kosmetice

V září roku 2014 Evropská komise oznámila, že se na základě doporučení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele rozhodla zakázat používání MCI a MI v kosmetice, která se neoplachuje a ponechává na pokožce, jako jsou různé typy krémů (tzv. leave-on kosmetika). V kosmetice, která se oplachuje (tzv. rinse-off), jako jsou šampony, mýdla nebo sprchové gely, ponechala Komise používání těchto látek legální, ale omezila použití jen v koncentraci nejvýše 0,0015% při poměru 3 ku 1 ve směsi MCI/MI. Zákaz použití v krémech i omezení maximálního množství v šamponech atd. vstoupilo v platnost v červnu 2015.

Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Tento rozdílný přístup pro různé druhy kosmetiky vychází ze skutečnosti, že pravděpodobnost vzniku alergie je ovlivněna nejen koncentrací chemické látky, ale také tím, jak dlouho je naše pokožka alergenu vystavena. Proto bylo zakázáno použití v té kosmetice, která přichází do styku s kůží po delší dobu. U kosmetiky, která se po krátké době z povrchu těla oplachuje, se Evropská komise spokojila s omezením koncentrace ve výrobcích.

Výsledky dánského testu prostředků na mytí nádobí

Dánská spotřebitelská rada na jaře roku 2017 otestovala 33 prostředků na ruční mytí nádobí, přičemž ve 13 z nich našla problematické konzervační chemikálie. Ve 12 výrobcích tato nevládní organizace nalezla přímo MI, v některých případech pak látky, které jsou chemicky MI velmi příbuzné (např. benzylisothiazolinon nebo oktylisothiazilinon). Z 20 výrobků, které problematické konzervanty neobsahovaly, doporučila spotřebitelská organizace těch čtrnáct, které navíc neobsahovaly parfémující látky. Právě ty jsou totiž další kategorií chemikálií, které často způsobují alergickou reakci.

Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení

Pokud po použití kosmetiky nebo čisticích prostředků pociťujete nepříjemné kožní projevy, navštivte lékaře, který prověří možnost alergické reakce některou chemickou látkou.
Vyhýbejte se parfémovaným výrobkům, zvláště jste-li alergici nebo máte citlivou pokožku.
Před nákupem kosmetiky nebo domácí chemie si pročtěte veškeré informace na obalu.
Pokud není uveden výrobce, složení, doba trvanlivosti nebo účel a způsob užití výrobku, tak si jej nekupujte.
Výrobek používejte jen způsobem, který doporučuje výrobce. Např. důkladné opláchnutí mýdel, pěn nebo šampónů má odstranit nejen alergeny, ale i další problematické látky, které v případě setrvání na pokožce mohou způsobit zdravotní obtíže.
Nepoužívejte výrobky s prošlou dobou trvanlivosti.

autoři: Vladimír Šťovíček , Miroslav Šuta