Mikulášské náměstí zajímá lidi i úředníky

Mikulášské náměstí v Plzni má parkovou úpravu a může se zdát příliš malou plochou na to, aby bylo hodné pozornosti. Ale je - už kvůli dvěma památníkům a také kvůli blízkému Mikulášskému hřbitovu a plánovanému parku U Ježíška, s nimiž by v budoucnu mohlo vytvořit významný a zajímavý celek.

Plánovaná úprava Mikulášského náměstí se chce v principu vrátit k původní koncepci z roku 1902. Vzhledem k přítomnosti dvou gymnázií počítá s promenádou s lavičkami a hlavně s velkým pobytovým trávníkem. Mládež ví, co si s takovým prostorem počít: stačí se podívat na trávníky pod Západočeským muzeem nebo na náměstí Míru.

lidé v parku|foto:Jan Rosenauer

V koncepci se počítá s důstojným místem pro památník Josefa Kajetána Tyla. Ten kdysi stával naproti Velkému divadlu, pak ale musel ustoupit autobusovému nádraží, které bývalo v místech dnešního parkoviště. Památník, jehož autorem je plzeňský sochař a někdejší Myslbekův žák Vojtěch Šíp, se odstěhoval do spodní části pustnoucího Lochotínského parku. Sešel z očí i z myslí. Takže by se mohl vrátit do města, a to nedaleko Mikulášského hřbitova, kde je Josef Kajetán Tyl pohřben, čili jeho nové umístění by bylo důstojnější a mělo by logiku.

Dědeček s kočárkem

V plánu je zakomponována i busta Jiřího Trnky, která už v parku je. Nové umístění je ovšem rovněž koncepčnější.

Nejsympatičtější je na celém projektu promyšlená vize budoucího možného sousedství tří zelených lokalit. V plánu je park U Ježíška, který je míněn spíše jako místo sportovního a herního vyžití. Nad ním výsostně klidová památková zóna Mikulášského hřbitova a o kus dál park na Mikulášském náměstí, který má městský charakter. Už proto si zaslouží zohlednit jednu z připomínek diskutujících: chybějí mu k dokonalosti veřejné toalety, kterých je ve městě nedostatek. Diskutující navrhli i řešení - když by byl malý objekt doplněn o občerstvení a pronajímal si ho soukromník, nemusel by se o něj finančně starat městský obvod Plzeň 2, pod který by spadal.

Jistě, realizace všech těch krásných plánů je nejistá: viděli jsme výstavu návrhů k úpravám parku U Ježíška, diskutovali o budoucí podobě Lochotínského parku, který chce Správa veřejného statku vrátit do jeho původní podoby parku vyhlídkového. Prohlédli jsme si i plány k zelené zóně na Rychtářce. Teď tu máme návrh na kultivaci Mikulášského náměstí. Každá z ploch je zajímavá sama o sobě a do celkové skladby plzeňské městské zeleně vnáší funkční i lokální rozmanitost. Z vizí je možné mít radost, kterou ale vzápětí dusí obavy. Bude město ochotno v etapách do zelených ploch systematicky investovat? To zatím nevíme ani v jediném případě.

Mikulášské náměstí - vize

Ale jeden příjemný pocit přece jen zůstává. Správa veřejného statku s lidmi o chystaných projektech mluví. A atmosféra těchto setkání vypovídá o vyspělejší občanské společnosti, ve které městským úředníkům není jedno, co si o jejich plánech myslí obyvatelé a lidem není jedno, jak se bude město vyvíjet dál.