Mnoho políček soudní tajenky

Byly toho plné regionální noviny. Zejména na Karlovarsku, neboť muž, o němž se v médiích hovoří jako o hlavě skupiny, žije v Ostrově pod Krušnými horami. Ano, je to ten případ, ve kterém figurovala klec se lvem Brutem, do níž měl být zavřen jeden z poškozených. Závažnost případu dokreslily snímky plně ozbrojených policistů hlídajících soudní síň. Obžaloba vinila členy skupiny z toho, že od konce minulé dekády psychicky a fyzicky vydírali podnikatele a majitele heren a barů na širokém teritoriu západních Čech. Ve spisu se hovoří o výpalném, ničení hracích automatů, přikládání zbraní k ústům a vyhrožování dětem podnikatelů i zničením provozoven. V případě uznání viny byly ve hře dlouholeté, až desetileté tresty.

Při čtení článků o těchto zločinech - nutno dodat, že soudem zatím neprokázaných - se nestranný jedinec nemohl zbavit dojmu, že sdělovací prostředky a s nimi veřejné mínění stojí na straně obžaloby. O to větším překvapením byl osvobozující rozsudek, který vyslechla většina obžalovaných. Jeden ze svědků vyjádřil své zklamání slovy: "Je to absurdní rozhodnutí, které mozek normálního člověka nemůže přijmout." Nám ostatním, kdo na celou věc pohlížíme s nezbytným odstupem, nezbývá než se ptát: Kde je pravda? Opět kdesi uprostřed, jak už to v podobných případech bývá? Ledacos prozradil samotný plzeňský soudce Milan Štejr při vysvětlování svého verdiktu. Třeba to, že pobyt jednoho ze svědků ve lví kleci je mýtus: poškozený nebyl uvnitř, ale stál vně klece, což je podstatný rozdíl. Podle soudce jsme zde konfrontováni s nevěrohodností poškozených. Jejich výpovědi byly často rozporné a nebylo možné z nich dovodit, že ke skutkům popsaným v obžalobě skutečně došlo. Důležitým faktorem v celé kauze je také poznatek, že poškození sami kontaktovali šéfa skupiny se žádostí o finanční půjčku, což na celý případ vrhá poněkud jiné světlo. Také proto, že o praktikách, jež provázejí takovýto, řekněme nebankovní způsob půjčování peněz, si nemusíme dělat sebemenší iluze.

U soudu|foto: Radana Schaeferová

To vše svědčí o složitosti této kauzy, z velkého procenta založené na principu tvrzení proti tvrzení. Tajenka tohoto příběhu má hodně políček a jisté je pouze jedno. Že Vrchní soud, k němuž se nespokojený státní zástupce odvolal, bude mít zatraceně těžkou práci. Protože hledání spravedlivého rozsudku v tomto neblahém příběhu více než co jiného připomíná kvadraturu kruhu, tedy řešení neřešitelného. Anebo je všechno jinak a až ctihodný Vrchní soud přinese tu správnou odpověď? Nechme se překvapit. Nic jiného ostatně ani dělat nemůžeme.