Motovidlo bylo velmi důležitým pomocníkem přadlen. Tohle je nezvykle podepsané
Motovidlo je nástroj, který byl využíván při zpracování lnu či nějakého jiného textilního vlákna. Používal se na samém konci celého procesu a sloužil jako ukazatel toho, jaké množství vlákna přadlena upředla.
Jedno takové motovidlo z 19. století mají i na Selském dvoře U Matoušů v Plzni-Bolevci. Ačkoliv se jedná o exponát pocházející z oblasti Horšovského Týna, je jisté, že i na boleveckém statku motovidlo bývalo.
„Motovidlo sloužilo k tomu, aby se přadleně upředené vlákno nezamotalo a také k tomu, aby dokázala spočítat, kolik toho vlastně upředla. V západních Čechách bylo poměrně rozšířeno předení pro tkalcovské manufaktury. Přadleny během zimního období, v období takzvaných přástek, odnášely upředené vlákno právě to těchto manufaktur, kde se z něj poté tkala látka," uvedl vedoucí správy objektu Martin Kolovský, který dále pokračoval popisem principu, na kterém motovidlo funguje:
„Motovidlo má 4 ramena, na která se navíjí vlákno z kolovratu. Tím se otáčí soukolí ozubených koleček uvnitř motovidla, které je napojeno na ručičku. Ta na ciferníku ukazuje, kolik otáček přadlena udělala. Ta musela motovidlem otočit celkem 60krát. Celý proces 60 otáček se opakoval 12krát.“
Motovidlo vystavené v Plzni-Bolevci je poměrně zdobné. Jak konkrétně vypadá a také další zajímavosti o něm si můžete poslechnout v reportáži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
