Na brdské kótě 718

16. červen 2008
Publicistika

Je to skoro týden, co aktivisté Greenpeace nuceně opustili kótu 718, brdský kopec u Míšova nad Padrťskými rybníky. Vojenská policie využila chvíle, kdy v jejich táboře bylo pouze pět lidí, které zajala a vyvezla za hranice vojenského újezdu i s celým zařízením tábora. Pokračuje Ondřej Vaculík.

Na místě, tedy přímo na vrcholu kopce zůstal pouze most sblížení, totem a kamenná mohyla, kterou na kótě pozvolna vršili návštěvníci tábora. Těch za šest týdnů bylo hodně. A po vyhlášení vrcholové lokality jako republika Peaceland jich ještě přibývalo, zájem o dění na brdské kótě sílil. Přicházeli sem nejen turisté, zajímající se o místo, kde má radar být, ale také ti, kteří chtěli aktivistům něčím přispět - bábovkou, pomocí s tábornickým hospodářstvím, tak i podporou jiného druhu - amatérští divadelníci tu hráli a zpívali, výtvarníci využili přírodních materiálů k pozoruhodným artefaktům, vznikaly tu i spontánní performance nebo zaujaté diskuse, například na téma - jaký vliv takový občanský postoj může mít?

Stavba mostu

Některé sdělovací prostředky se brdské aktivitě Greenpeace vysmály a aktivisty považují v lehkém tónu za blázny, snílky, romantiky, nebo v těžším tónu za politické manipulátory. Kdo však dění na kótě více sledoval, možná si uvědomil, že výsměšný tón je nemístný. Na brdské kótě totiž šlo nakonec i o něco jiného, než je pouhé vyjádření nesouhlasu s americkým radarem. To by v Praze přeci bylo slyšitelnější. Na skalisku mezi stromy, 718 metrů nad mořem, pozvolna vzniklo jakési středisko odporu proti pokleslým způsobům, jimiž současná politika pohrdá občanskou společností, ačkoliv občanskost má ve štítě.

Brdský odpor proti aroganci moci se nezakládá na slovní agresi, na šíření nenávisti a osočování. Odmítá demagogii nepřátelství nebo uchvatitelské politické fráze, jimiž se trumfují politikové zleva i zprava. Brdská kóta 718 se stala symbolem nejen jiného dialogu s mocí, ale i jiné politické kultury, která tvůrčím způsobem demonstruje svou účast na politickém životě. Most sblížení místo radaru vznikal z odpadního dřeva bez motorových pil. Vystoupení divadelníků byla poetická a humorná. Zálesácký život, který zde aktivisté vedli, byl vyjádřením osobní skromnosti i ohleduplnosti ke slabším, s nimiž žijeme nejen v přírodě. Výtvarníci svým dílem hájili romantiku původních inspirací, tedy právo na důstojnou prostotu. Zkrátka řečeno život na kótě 718 demonstroval ty občanské postoje a aktivity, jimiž politická moc pohrdá jako společenskou zátěží.

Žiletkový plot

Vojáci nyní obehnali kótu 718 tak zvaným žiletkovým plotem. Těžko říct, před čím koho chrání, případně komu má ublížit. Avšak jako odpověď mocných je to více než výmluvné.

autor: Ondřej Vaculík
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.