Národní zájmy

Oslavili jsme Nový rok a většinou ani nezaznamenali, že toho dne je také státní svátek. Jmenuje se Den obnovy samostatného českého státu, ale ve skutečnosti znamená rozbití Československa. Masarykův stát byl vyvrcholením snah a tužeb našich předků, a ti do vínku své republiky vložili demokracii a spravedlnost. Jejím prvním 20 letům se dá leccos vyčítat, ale přesto se stala ostrovem prosperity a demokracie uprostřed neklidné Evropy.

Po listopadu 1989 mnozí doufali, že se k zakazované minulosti a jejím ideálům vrátíme, ale svět už byl jinde a naši politici také. Rozdělení státu prý chtělo jen 18 procent Slováků, leč podle sdělovacích prostředků to na Slovensku chtěl každý. Těch 18 procent bylo podněcováno nejen národoveckými vidinami, ale také americkou Obcí Slováků a jakýmisi skupinami z Vídně a z Německa, jimž sotva šlo o slovenské blaho. Celou zemí však hřměly proklamace o slovenských národních zájmech. Michael Kocáb přivezl do parlamentu celou dodávku podpisových archů proti rozdělení, jenomže naše volené zástupce žádné petice nikdy nezajímaly. Stát se rozpadl a slovenští národovci zakrátko dokázali svou zemi přivést do hospodářského propadu a mezinárodní izolace. Dnes už je leccos napraveno, ale na obou stranách můžeme slyšet, že zachovat společný stát by bývalo rozumnější. Státní svátek 1. ledna je tak nejvíce mementem a poučením.

Navzdory tomu čím dál častěji slýcháme o národních zájmech i v naší zmenšené vlasti. Škoda, že tento pojem dosud nikdo přesně nedefinoval. Může nám pak připadat zvláštní, že zastáncům národních zájmů nevadí, když se u nás staví nejdražší dálnice v Evropě, nebo že platíme nejvyšší poplatky v bankách.Také bychom od nich čekali, že včas a precizně zajistí existenci českých cukrovarů nebo jiných domácích podniků, což se neděje. A co lakotné přezírání kultury a vzdělání? V budoucnu mají být tyto hodnoty hlavní zárukou rozvoje, ale my jim přidělujeme nejnižší procento rozpočtu v Evropské unii.

Logo|foto:Český rozhlas

Zlá Evropská unie se ovšem do našich záležitostí nevhodně vměšuje. Chtěla by, abychom pili čistou vodu, aby si naše děti nerozbíjely hlavičky na betonových hřištích, a aby pomstychtivé matky nebránily potomkům v kontaktech s otci.Také se už pletla do alibismu soudů a nekalých praktik v podnikání.To jsou cizácké zásahy, které bychom si neměli nechat líbit. A nebo je to jinak ? Nestalo se právě členství v EU naší nadějí, že bude líp? V novém roce určitě budeme mít dostatek příležitostí o národních zájmech přemýšlet.