Nejen výchozí místo
V sobotu 27. září vstoupí do druhé desítky cyklus každoročních slavnostních setkání, která pořádají v Údrči na Karlovarsku na podporu obnovy tamního kostela svatého Linharta. Této události se v poznámce věnuje Lubomír Stejskal.
Byla to pouhopouhá náhoda, kouzlo nechtěného. Minulý týden jsme na této stanici vysílali fejeton nazvaný Za minutu dvanáct, tématicky zaměřený na jinou západočeskou pamětihodnost s pohnutým osudem - poutní kostel ve Skokách u Žlutic. Když jeho autor Radek Diestler popisoval, jak je možné se k této památce dopravit, zmínil i následující variantu: "Vhodným kompromisem jeví se zaparkovat ve vsi Údrč u kostela, a dál jít po svých." My dnes jeho dobře míněný tip obohatíme o nabídku u kostela v Udrči nejen zaparkovat a rychle pokračovat dál, ale na pár chvil se zastavit a věnovat mu malou pozornost.
Ovšem ještě než tak učiníme, připomeňme, že právě ve Skokách se řadu let koná výroční setkání bývalých obyvatel údrčské farnosti, což je regionální příspěvek na cestě k česko-sudetoněmeckému usmíření. A připomeňme také, že údrčský svatostánek svatého Linharta, pocházející z druhé poloviny 14. století, stihl po druhé světové válce podobný osud jako kostel Navštívení panny Marie ve Skokách: po odsunu německy mluvícího obyvatelstva a uchopení moci komunisty zvolna chátral. A kdo ví, možná by chátral dosud, kdyby se před deseti lety nenašla skupina dobrovolných aktivistů, díky jejichž úsilí památka doslova povstala v mrtvých.
Jistě, děje se tak pomalu, krok za krokem, v závislosti na množství získaných peněz. Nicméně rok od roku jsou patrné změny k lepšímu, jak uvnitř kostela, tak při vnějším pohledu. Dnes už je jisté, že svatý Linhart se nepromění v chátrající ruinu, ale zůstane zachován budoucím generacím. Porovnáme-li žalostný stav před rokem 1998, kdy byla obnova kostela zahájena, se současným stavem, dobře porozumíme tomu, proč si každoroční údrčská slavnost zaslouží veřejnou - a tedy i naši podporu. Formát tohoto příspěvku neumožňuje vyjmenovat vše, co bylo pro znovuoživení svatého Linharta za uplynulých jedenáct let vykonáno, a ani to není jeho účelem. Komu ale osud památek jako je tato není lhostejný, jistě nepohrdne nabídkou dozvědět se víc přímo na místě. Každoroční slavnost v kostele v Údrči se koná letos už tuto sobotu 27. září ve tři hodiny odpoledne. Na rozdíl od minulých let o několik týdnů dříve a bez tradiční poutní mše. Ta bude také sloužena, ale v sousedním Bochově; ve stejný den v pět hodin odpoledne. Sváteční slovo plzeňského biskupa Františka Radkovského přesto v Údrči chybět nebude. Zarámováno vystoupením ostrovského pěveckého sboru Orbis Pictus a formace Rosa Coeli ze Žlutic. Jak je zřejmé, tentokrát se vyplatí u svatého Linharta zastavit nejen proto, že jde o výhodné místo pro poutníkovu cestu dále do Skoků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
