Nejvíce chemických látek houby koncentrují pod kloboukem
Jak začnou růst houby, začne na Šumavě mumraj. V lesích národního parku i chráněné krajinné oblasti se každý den objeví tisíce lidí, kteří si chtějí užít jak samotné houbaření, tak následně i zpracované houby na talíři. Tyhle aromatické plodiny nám skvěle dochutí nejrůznější jídla, ale zároveň nás obohatí o chemické látky, které absorbují.
„Je známo celé spektrum chemických prvků, které houby obsahují. Jsou to nejen toxické – kadmium, rtuť, měď a podobně, ale i stříbro a zlato, které mohou houby akumulovat v množství třeba až jednoho gramu na jeden kilogram sušiny," vyjmenovává Ivan Suchara z výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, který se chemismem hub zabývá.
Nejrůznější chemické látky se v plodnicích snad všech druhů hub, objevují v různém množství a různé koncentraci. A dokonce se ví, které části hub jsou kontaminovány nejvíce. „Nejvíce těžkých kovů, organických sloučenin, popřípadě radionuklidů je akumulováno pod kloboukem, v místě výtrusorodé vrstvičky, jak jsou lupeny nebo trubičky u hřibovitých, potom v klobouku. Nejméně těchto látek je v noze. Pochopitelně houba obsahuje přirozené alkaloidy, které jsou jedovaté," popisuje Ivan Suchara.
Možná to teď vypadá, že konzumace hub je z hlediska lidského zdraví vysoce rizikové, ale naštěstí to není až tak hrozné. Umírněná konzumace hub by neměla mít nějaký zásadní negativní vliv, takže pokud zrovna houby rostou a vy si z nich uvaříte hrnec smaženice, tak si určitě pochutnejte.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
