Kytkožroutský listopad? Posvícení s husou na pelyňku
Někdo by mohl soudit, že kytkožrout nemůže být masožrout, ale to je velký omyl. I kytkožrouti drží pořádně mastné posvícení. Jen se jim lépe tráví.
Ani na kytkožroutském stole o posvícení nechybí pečená husa. Peče se ale na pelyňku černobýlu, což vychází z germánsko-keltských tradic. Pelyněk usnadňuje štěpení tuků a napomáhá trávení a právě proto se peče s tučnou posvícenskou drůbeží.
Podle propagátorky kytek k jídlu Jany Vlkové hořkost pelyňku není na závadu, na rozdíl od nás naši předkové ji dokázali využít pro své zdraví i požitek: „Chuť si nezkazíme. Naopak se to vyladí do takového hezkého akordu, ta mastná husa a do toho pelyněk.“ Posvícenská husa se peče přibližně 3 hodiny, sušený pelyněk svázaný do otýpky zkuste přidat na poslední půlhodinku nebo hodinku.
Pelyněk se sbírá a suší v létě, z čerstvých jedlých rostlin můžete aktuálně využít listopadky (chryzantémy) a barborku obecnou. „Listopadky jsou opravdu poslední květiny, které se dají v listopadu najít. Taky jsou trochu hořké, protože jsou ze stejné čeledi jako ten pelyněk, z čeledi složnokvětých,“ říká Jana Vlková, „barborka obecná je štiplavá rostlina, která vydrží až do Barbory.“ Listopadky jsou dekorativní, hodí se k ozdobení jídel, např. polévky. Barborku povaříme přímo v polévce.
Hovězí polévka s barborkou obecnou
Suroviny:
30 dkg hovězí kližky
1 cibule
1 velká mrkev
1 kořenová petržel
barborka obecná podle chuti
Postup:
Vývar z masa necháme táhnout 3 hodiny, na poslední půlhodinu přidáme zeleninu v celku. Pak zeleninu vyndáme a nakrájíme, stejně tak maso. Vrátíme do polévky.
Stranou si uvaříme nudličky a připravíme si i barborku: opereme ji, nakrájíme na hrubé kousky jako zeleninu a na poslední chvíli přihodíme do polévky, aby se jen lehce spařila. Hotovou polévku na talíři ozdobíme listopadkou.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
