Ochránci přírody často napravují škody v krajině, říká Petr Stýblo

Ochrana přírody v Česku stojí podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody z velké části na dobrovolnících a neziskovém sektoru. Ve vysílání Českého rozhlasu uvedl, že organizace vedle terénní práce dlouhodobě vykupuje cenné lokality. „Máme veřejnou sbírku Místo pro přírodu. Vykupujeme pozemky tam, kde víme, že se o ně dokážeme starat,“ řekl Stýblo. Podle něj jde někdy o malé plochy, jindy o území o desítkách hektarů, například v Bílých Karpatech.

Významnou část činnosti tvoří záchrana zraněných volně žijících zvířat. Záchranné stanice ročně přijmou více než 40 tisíc jedinců. Přibližně polovinu se podaří vrátit do přírody. „Nemůžeme si dovolit nechávat trvale handicapovaná zvířata naživu. Kapacity by se okamžitě zaplnily,“ uvedl ve vysílání Stýblo. Současně upozornil, že lidé často nosí do stanic mláďata zbytečně, typicky zajíce, kteří zůstávají sami přirozeně.

Proměnu krajiny spojuje především se způsobem zemědělského hospodaření a s úbytkem vody v krajině. Přesto podle něj existují i pozitivní příklady. Příroda se dokáže obnovit velmi rychle, pokud dostane prostor, například v mokřadech nebo v lokalitách, kde vodu zadrží bobří hráze. Český svaz ochránců přírody vstupuje také do legislativních procesů a připomínkuje zákony. Podrobnosti o projektech, veřejných sbírkách i možnostech zapojení nabízí organizace na webu www.csop.cz.