O Plzeňských panenkách a Nedoklubku
Za posledních dvacet let se v Plzni objevilo několik občanských sdružení, v nichž se sdružují lidé řešící podobné problémy. Takové jsou i Plzeňské panenky. Jakou užitečnou službu nabízejí svým bližním, prozradí Jana Kořínková v následujícím příspěvku:
Plzeňské panenky najdete snadno. V Sadech pátého května stojí starý solidní dům, kam často směřují maminky s kočárky. Zazvoní, vejdou velkými dřevěnými vraty do prostorné chodby. Pak vstoupí i se svými potomky malovanými dveřmi do společenské místnosti, ve které se mohou zabývat nejrůznějšími tvůrčími aktivitami nebo se třeba učit angličtinu. Ve vedlejších veselých hernách se zatím jejich dětem věnují chůvičky. Funguje to velmi zdárně už třináctý rok a mateřské centrum Plzeňské panenky stále rozšiřuje pestrou paletu svých činností. Předsedkyně sdružení Marie Lachmanová říká o maminkách, které sem docházejí, že jsou prostě báječné. Bývá tu náramná atmosféra, prostoupená také radostí z dětí, které sem přivedly.
V poslední době Panenky začaly pomáhat jiným maminkám, takovým, které potěšit velmi potřebují. Jejich miminko se narodilo předčasně a s jeho vývojem je proto spojené velké úsilí, ale i nejistota. Tuto iniciativu velice vítá doktorka Eva Dortová z Neonatologického oddělení plzeňské Fakultní nemocnice. Těch maminek vůbec není málo. V loňském roce v Plzeňském kraji porodila dítě s hmotností pod 2 a půl kilogramu každá desátá. Na čtyřicet miminek vážilo při narození dokonce méně než jeden kilogram!
Takové dítě vyžaduje nejen dlouhodobou a nákladnou zdravotní péči, ale od prvních okamžiků i obětavou lásku maminek. Pro ně bývá prvním pocitem, když spatří svého miničlovíčka, napojeného na hadičky a přístroje, šok. Druhým pocitem bezmoc, že jako mámy pro ně nemohou nic udělat. To ale v dnešní době vůbec není pravda. Mohou jim být na rozdíl od minulosti na blízku, když se lékaři perou s řadou komplikací, které jejich vývoj doprovázejí. Chodí si každé tři hodiny na jednotku intenzivní péče miminko pochovat a když se jejich stav stabilizuje, mají ho na pokoji u sebe. Díky jejich mateřskému mléku miminka sílí. Vidí, že se zdravotníkům Neonatologického oddělení daří postupně napravovat, co příroda neměla šanci v organismu malého človíčka v lůně matky dokončit. Ale pořád si kladou otázky – proč zrovna já, jak to bude dál, unese to manžel, co řekne okolí?
Česká republika naštěstí patří díky vysoké úrovni české neonatologie mezi země, s nejnižší kojeneckou úmrtností. A Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni se právem řadí mezi nejlepší pracoviště v zemi. Předčasně narozené děti z celého západočeského regionu tu bývají někdy i mnoho měsíců. Tím to ale nekončí. Mají tu jako jedni z mála v republice Centrum vývojové péče, ve kterém i po propuštění z nemocnice řeší případné problémy, které ve vývoji dětí nastanou.
Rodiče takových dětí to opravdu nemají jednoduché. Zdravotní péče na světové úrovni je jedna věc. Situace, ve které se ocitli, je však velmi náročná na jejich psychiku, často se straní společnosti rodičů se zdravými dětmi.
Právě proto se mateřské centrum Plzeňské panenky rozhodlo navázat postupnou spolupráci s českým občanským sdružením Nedoklubko, které má s pomocí rodinám předčasně narozených dětí velké zkušenosti. Budou pod záštitou Neonatologického oddělení jakýmsi vyslancem Nedoklubka v našem regionu. Nejdřív začnou Panenky pro maminky nedonošených miminek vyrábět dárečky, chtějí je potěšit. Byly by také rády, kdyby u nich našly azyl ty maminky, které nemohou být se svým miminkem hospitalizované a na oddělení docházejí na kojení. Mají tu pěknou oddělenou místnost, kde by si mohly odpočinout v čase mezi kojením, strávit čas do odjezdu vlaku nebo autobusu. V budoucnu chystají ve spolupráci s odborníky setkávání rodičů nedonošených dětí.
A samozřejmě se budou snažit, aby s jejich přispěním časem našly se svými holčičkami a chlapečky postupně cestu do společnosti zdravých dětí. Narodily se předčasně ... no a co?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka