O původu názvu rozhlas
V letošním roce jsme již mnohokrát připomínali, že rozhlas slaví 100 let od svého založení. Proč ale k označení rádia používáme právě slovo rozhlas?
Slovo rozhlas žije v češtině již od doby národního obrození ve významu rozhlášení, pověst, to, co se rozhlašuje. Přibližně rok po začátku vysílání rádia na území Československa byla společností Radiožurnál vypsána posluchačská soutěž, která měla přinést pojmenování nového komunikačního média.
Která pojmenování se užívala do té doby?
Nejčastěji to byla radiofonie a také anglický výraz broadcasting. Ze slova radiofonie vzniklo zkrácené slovo rádio, které začalo postupně označovat především radiový přijímač.
Z posluchačské soutěže nové pojmenování nevzešlo. Nepodařilo se vybrat přiléhavý název, soutěž skončila neúspěchem. Slovo rozhlas použil redaktor tehdejších Národních listů Richard Durdil, který v květnu 1924 napsal, že broadcasting znamená to, co široké rozhození, rozsévání… a že stanice rozhlásí vše, co se dozvědí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
