O původu názvů západočeských měst

30. duben 2004

V názvu Mariánských Lázní je zase patrná souvislost s pannou Marií. Lázně byly založeny na počátku 19. století a původně jsou zmiňovány jako lázně Úšovské. Velmi brzy však byly přejmenovány na Mariánské Lázně podle toho, že u jednoho z minerálních pramenů byl umístěn obrázek panny Marie jako výraz vděčnosti zbožných nemocných, kteří se uzdravili.

Stejně tak si u Františkových Lázní uvědomujeme, že jde o název asi podle zakladatele. Původní název osady, místa, kde vyvěrala kyselka, byl německý - Sauerbrunn - "kyselý pramen". Františkovy Lázně jsou připomínány od poloviny 19. století. Jméno vzniká překladem z němčiny - a inkriminovaným Františkem je rakouský císař František I., který lázně navštívil po napoleonských válkách a moderně řečeno zde sponzoroval výstavbu kostela.

Na druhém konci regionu jako zajímavé vypadá jméno Rokycany. Reprezentují tzv. jméno obyvatelské, jsou odvozeny obyvatelskou příponou -any od podstatného jména rokyta-vrba, jde o ves lidí žijících u rokyt nebo v rokytí. Jedná se o častý typ místního jména vzniklý podle okolního nebo charakteristického porostu. Rokycany jsou např. i na Slovensku a stejně - tedy porostem, jsou motivována i jména jako Rokytná, Rokytnice nebo Vrbany, od jiných stromů odvozujeme např. Lipany nebo Olšany.

A uděláme-li velký skok, jsou zajímavé Domažlice. Lidový výklad praví, že jde o osadu lidí majících doma lžíce - tedy žlíce. lingvistický pohled je jiný. Domažlice - jsou osadou lidí Domažilových, pojmenování bylo odvozeno z osobního staročeského jména Domažil. Jde o frekventovaný typ tvoření - od osobního nebo obyvatelského jména se vytvořený tvar 4. pádu množného čísla začne užívat jako jméno místní. Stejného původu jsou Čechy - místo osídlené lidmi Čechovými nebo třeba i Horažďovice - osada lidí Gorazdových.

Klatovy zase mají jméno podle polohy. Základem pojmenování je staročeské jméno klát s významem špalek, pařez. Stará podoba jména zněla Klatov a označovala ves, osadu na mýtině, později toto jméno přešlo asi vlivem analogie k typu pomnožných jmen a byla vytvořena podoba Klatovy.

Ještě připmeňme Horšovský Týn. Slovo týn označovalo stavbu obehnaná hradbou a do slovanských jazyků bylo převzato z jazyků germánských - mimochodem proto najdeme souvislost s takovými slovy jako je německé Zaun - plot nebo anglické town - město. V Čechách máme mnoho Týnů i Týnců, a tak je bylo nutné rozlišit pomocí přívlastků. Takže horšovský vyjadřuje příslušnost k k hospodářství v Horšově.

autor: Helena Chýlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.