Ostrovy pozitivní deviace
V době, kdy se poměry kolem nás zhoršují, můžeme nadávat, anebo můžeme hledat takzvané "ostrovy pozitivní deviace", tedy místa, kde se uskutečňuje úchylka směrem k dobrému. O této možnosti - tedy otočit směr od negace k dobru, je i dnešní příspěvek Aleny Zemančíkové.
Asi se shodneme na tom, že přituhlo, a není to jen tím, že konečně začalo mrznout, ale i přituhnutím atmosféry ve společnosti. Náš stát - a není v tom sám - přestal mít schopnost podporovat své občany v nouzi, protože není schopen od těch, kteří v nouzi nejsou, vzbudit solidaritu, vybrat dostatečné prostředky. Daňový únik u nás není vnímán jako velký morální poklesek, a tak se není co divit, že společnost obecně toleruje i zneužívání sociálních podpor. Jsou to totiž dvě strany téže mince: jedni nechtějí za svého zisku nechat pro ostatní nic, k čemu nejsou přímo přinuceni, druzí si berou i to, co by nemuseli, kdyby se chtěli trochu snažit. V takové atmosféře jsme prožívali advent - kromě pečení, nákupů, úklidu a strachu z chřipky.
A přece v našich obcích a městech došlo letos v adventě k okamžikům, které přinesly čistou radost z pospolitosti a vzájemné solidarity.
V Chotěšově se obec po dlouhých peripetiích s různými vlastníky ujala před časem starosti o obrovskou budovu někdejšího kláštera. Občanské sdružení, založené v roce 1998, podpořilo vydání solidní odborné monografie od Milana Hlinomaze, do nedávna knihovníka v Teplé, sjeli se donátoři ( zástupce Purkyňovy nadace, která financuje restaurování vitrážových oken), přátelé, obyvatelé městečka, a společně v kapitulní síni usedli k adventnímu koncertu. Purkyňova nadace se svými prostředky hospodaří velmi úzkostlivě. Na knihu přispěla jako na vědecké dílo také Grantová agentura Akademie věd. Nikdo nepředstírá, že oprava kláštera bude brzy hotova a hned poté začne královsky vydělávat. Všichni vědí, že o to ani tak nejde ( na rozdíl od devadesátých let, kdy se to jenom hemžilo projekty a nesplacenými úvěry na různé hotely, konferenční centra, komerční galerie a podobně). Důležité je zachovat ducha místa, jeho dominantu, a oživit ji tak, jak to doba umožňuje.
Příklad odjinud: V Tachově byl v roce 1973 založen dětský pěvecký sbor, jeho sbormistrem ( a předtím učitelem hudební výchovy) je od založení Josef Brabenec. Za 36 let trvání se v něm aktivně setkalo s hudbou a naučilo zpívat statisticky vzato skoro tolik dětí, kolik má město Tachov obyvatel. Mnozí dnes pracují na různých pro město významných místech, jako například na odboru kultury nebo na regionálním vzdělávacím a poradenském středisku REVIS. Vedoucí těchto dvou institucí zorganizovali dobrovolný adventní koncert, na němž účinkovali šéfové a zaměstnanci nejrůznějších kulturních a správních zařízení ( jako jsou muzea, knihovny, odbory městského úřadu, školy atd.), možná se přidal i nějaký podnikatel. Koncert se konal na schodech v zámku, podávalo se svařené víno, na něž se vydělalo minimálním vstupným, veřejnost se ovšem přidala nejen v pití teplých nápojů, ale i ve zpěvu. Oba organizátoři zakončili zpívání vsetínskou koledou, která publikum rozesmála svým opileckým textem i odpovídajícím provedením.
Nerada se vracím k tónu politického komentáře, ale musím učinit závěr, pointu. Obě ty akce jasně dosvědčují, že péče o vzdělání, tvořivost a uměleckou výchovu je mnohonásobně návratná investice do budoucí důvěry, soudržnosti a schopnosti s veselou myslí přežít i horší časy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
