Petra Klabouchová: Rajský mlýn. Příběh o dávné rodinné tragédii ze staré Šumavy
Autorkou povídky Rajský mlýn je spisovatelka Petra Klabouchová, rodačka z jihočeských Prachatic, která miluje Šumavu a Karla Klostermanna. Rajský mlýn je tragický příběh, který se na Šumavě ve 20. letech minulého století skutečně odehrál.
„To místo na řece Ostružná na Klatovsku skutečně existuje. Celé to vyprávění je bohužel reálné. Od začátku až do konce. Já dodala příběhu jenom barvy, vůně, to, co už nezůstalo. Ale jinak jsem nechala vše tak, jak bylo. Jména postav, jejich osudy, psala jsem s černobílými fotografiemi z jejich pomníčku před očima. Celý ten velký masakr je popsán dle dobových četnických a soudních záznamů. Stejně jako hořký konec poslední obyvatelky Rajského mlýna. A opravdu se šířily krajem pověsti o hlasech a pláči, o prokletém místě. Tak snad se novému majiteli toho krásného kousku země konečně podaří udělat z Rajského údolí znovu ráj. Držím mu palce.“ (Petra Klabouchová)
Petra Klabouchová se narodila v roce 1980 v jihočeských Prachaticích. Dětství a školní léta pak prožila v Husinci, gymnázium studovala ve Vimperku. Po maturitě se rok věnovala práci novinářky v místní redakci Deníků Bohemia. Na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity vystudovala obor Mediální vztahy a žurnalistika – mezinárodní vztahy. Během studia na vysoké škole, i po jejím absolvování se stále věnovala novinařině, působila v několika redakcích regionálního tisku a televize.
Nyní žije Petra Klabouchová střídavě v Itálii, Spojených státech amerických a v České republice, pracuje v hudebním průmyslu a jako manažerka zastupuje několik rockových skupin. Je autorkou dvoudílné série pro děti Upíří storky - Prokletí upírů a Nebezpečná výprava (2014). V minulosti publikovala romány Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) nebo thriller Anglická zahrada (2020).
Mezi její nejúspěšnější knihy patří detektivní příběh ze Šumavy Prameny Vltavy, který jí v roce 2021 vydalo brněnské nakladatelství Host. Za román získala Cenu Johanna Steinbrenera, která se uděluje knihám o Šumavě, a čestné uznání Ceny Jiřího Marka, jež se uděluje nejlepším českým detektivkám. V letošním roce jí brněnský Host vydal román U severní zdi, což je příběh připomínající dětské oběti komunistického režimu v 50. letech minulého století. V nakladatelství Motto pak vyšly její historky z rockového podsvětí Na plný koule.
Autorka léta sbírá šumavské pověsti, dávné legendy, vyprávění o strašidelných místech i skutečné tragické příběhy tohoto kraje. Má jich hodně a sem tam nasbíraný materiál využije i ve svých knížkách. Na příští rok tak chystá k vydání hororový příběh ze Šumavy o ztracené vědecké výpravě k řece Křemelná. Hotovou má také knihu o dávno zapomenuté zimní tragédii na šumavských Cimrukách.
Související
-
V Čachrově najdete středověkou tvrz i upomínku na brutální řádění sekerou
V Čachrově najdeme hned několik zajímavostí. Krom krásné okolní přírody je tady k vidění například pozoruhodný kostel sv. Václava ze 14. století, nebo třeba starobylá tvrz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
