Petra Kosová: Evropské město kultury nemá kvalitní knihkupectví

Zatímco spousta pražských fajnšmekrů často asi ohrnuje nad nabídkou veletrhu "Svět knihy" nos, někteří přespolní návštěvníci jsou radostí bez sebe. Především ti, kteří nemají ve svém městě pořádné knihkupectví. A to jsou nepochybně ti z Plzně.

Je to stará bolest. Živená vzpomínkami například na Ostravu, soupeře Plzně v usilování o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Plzeň sice titul
získala, Ostrava má před ní ale v mnoha kulturních sférách velký náskok. Mimo jiné i v oblasti knižní kultury. Stačí se podívat do nabídky ostravského Domu knihy: 30 tisíc titulů, kavárna s internetem, dětský koutek, papírnictví, dárkové balení knih, každý měsíc autogramiáda, otevřeno soboty i neděle do 19 hodin.

Na takhle reprezentativní knižní svatostánek se zatím budoucí evropský kulturní "tahoun" nezmohl. Respektive na náměstí Republiky se nakladatelství NAVA o "dům knihy" pokouší, ale výsledek je nepřehledný, nezajímavý a tristní. Navíc v Plzni se i knihkupectví, která kdysi vyhledávali intelektuálové, zaprodala nekonečným řadám kuchařek a plytkých příběhů televizních hvězdiček. Tvrzení, že by v hubených časech jinak nepřežila, nejsou asi zcela jalová. Ale málokteré knihkupectví je profilované, odhlédneme-li od nakladatelství a knihkupectví Fraus zaměřeného především na cizojazyčné učebnice a slovníky. Ten má jistě v oboru renomé - a také profesionální prezentaci na "Světě knihy", když se vrátíme k veletrhu. Pak jsou v Plzni slabé výjimky, jako jsou karmelitáni zaměření na církevní a filozofickou literaturu, knihkupectví Chmela s největším výběrem regionálních témat nebo Kosmas, kde je asi největší nabídka základních novinek na trhu. Ale další knihkupectví jsou snadno zaměnitelná. Takže zákazníci nemají šanci mezi nimi rozlišovat podle svého zaměření, natož aby si některé vydobylo prestižní pozici a pyšnilo se vytříbeným vkusem, přehledem o novinkách a výjimečností nabídky.

V Praze začíná 17. mezinárodní festival Svět knihy.|foto: Filip Jandourek

I bez vyhlídky na kilometr regálů je možné, aby se v Plzni uživil byť jen malý obchod knihami, který by se vyhýbal knižnímu popu a systematicky sledoval publikace v různých oborech. Pak by se ovšem mohla v takovém knihkupectví objevit v zastoupení produkce třeba Historického ústavu Akademie věd, mohl by tam konečně být velký výběr poezie, artových komiksů, zajímavých publikací vydaných malými nakladateli nebo institucemi po celé zemi.

Takové knihkupectví by vyžadovalo ovšem vzdělání, zkušenost, vizi. Možná i spojení s nějakou kavárnou, kde by bylo možné pořádat autogramiády a autorská či scénická čtení. Žel, podobné projekty jsou stále jen ve fázi snů zákazníků - a plzeňští podnikatelé v oboru jsou zatím velmi nenápadití.

Knihomolům z regionu nezbývá, než hladově slídit v knihkupectvích v jiných městech. A jednou do roka - byť i s výhradami - se vydat na "Svět knihy".