Petra Kosová: Kdo má pocit, že svede to, co mnozí moderní umělci - zaujme ho přednáška?

Celý název přednášky kurátorky a vedoucí oddělení moderního a současného umění Moravské galerie v Brně Yvony Ferencové zní takto: "Tak to bych udělal taky....Současné umění v zajetí omylů." Potřebnost takové akce potvrdily už dávno před jejím konáním negativní a emotivní reakce části veřejnosti na výstavu "Začátek století. České umění prvního desetiletí 21. století". Sice přednáška přichází více než půl roku po jejím skončení, ale přece.

Hlavním pořadatelem akce je Centrum Johan, respektive projekt "Nejkrásnější obraz", autorské dítko Jana a Heleny Dienstbierových. "Nejkrásnější obraz" je výzva, která stále trvá. Kdo má chuť, může poslat organizátorům svoji fotografii s obrazem, který považuje za nejkrásnější. A nemusí to být originál Špála, ale klidně reprodukce pohledu na Nepomuk. Součástí dopisu by totiž měl být i příběh, který by volbu zdůvodnil. Fotografie se už scházejí více než rok, stejně tak dojemná vyprávění. A také se košatí výpověď o našem vnímání výtvarného umění.

Začít projekt nikoli u odborníků, ale u lidí z široké veřejnosti, je skvělý nápad. A skutečně cesta k tomu, jak se krůček po krůčku sejít v galerii. A třeba nejdřív na přednášce, která se týká konfliktu některých vnímatelů se současným uměním.

Samotná přednášející předesílá, že bez otevřenosti lidí se komunikuje špatně. Takže pokud je někdo otevřený a rád by se dozvěděl, jak vnímat moderní umění, které se mu zoufale nelíbí, určitě je to skvělá šance. Zbytečně by asi marnili v galerii svůj i cizí čas hokynáři, kteří se chtějí jen hádat a zuřivě hlásat svá přesvědčení. Ale pro toho, kdo má pocit, že takhle naházet klacky na hromadu by dokázal taky a opravdu chce vědět, proč to má být umělecký čin, je pro něj přednáška šitá na míru. Navíc nebude suchá: doprovodí ji také konkrétní ukázky a diskuse s krátkým workshopem.

Iniciátorem cyklu přednášek "Umění dívat se/vizuální kultura v soudobé společnosti" je projekt "Nejkrásnější obraz" Centra Johan, které sídlí v objektu bývalého nádraží Plzeň-Jižní předměstí. Přednášky jsou ale v Západočeské galerii, která na projektu spolupracuje. Je to logické: na "Jižáku" bývají výstavy občas a nahodile, kdežto Západočeská galerie je špičková odborná instituce a soustavně se žánru věnuje. Vzdělávací činnost k ní neodmyslitelně patří.

V tomto případě se velmi názorně a jasně ukazuje, jak se mohou různé instituce a sdružení vzájemně obohacovat: a také třeba přinést inspiraci a další varianty, jak je možné řešit případný konflikt s návštěvníky galerie.

Logicky je třetím partnerem přednáškového cyklu společnost Plzeň 2015. Právě ona by měla komunikaci mezi kulturními organizacemi a veřejností podporovat nejvíc.