Petra Kosová: Náplavka u Radbuzy by se měla stát novou relaxační zónou v centru Plzně

27. červen 2014
Publicistika

Minulou neděli skončil třítýdenní festival „Náplavka k světu“. Jeho organizátoři chtěli upozornit na možnost využití travnatého břehu Radbuzy v centru Plzně, který je obtížně přístupný kvůli vysoké, památkově chráněné regulaci. Právě této akci a aktivitám sdružení K světu se věnuje zamyšlení Petry Kosové.

Skvělý nápad. Schopnost spojit se s několika organizátory jiných akcí, například s festivalem Finále a s některými plzeňskými organizacemi jako jsou skauti. Odvaha, obětavost a vlídnost pořadatelů, vesměs mladých lidí. Na druhé straně chyby z nezkušenosti, cílení na omezenou skupinu lidí a občas nešikovná komunikace s možnými spolupracovníky. To všechno můžeme spojit s prvním ročníkem festivalu „Náplavka k světu“.

Velký objev K světu: kino Hvězda

Pořádající sdružení K světu se zaměřuje na přípravu akcí, které zkoumají možnosti Plzně. Mladí lidé vidí místa, která jsou na očích a přesto neviditelná, z jiných úhlů pohledů. Vymýšlí jim nový obsah. A pak nelitují energie na náročná a někdy zdlouhavá vyjednávání s úřady nebo soukromníky – bez toho by jejich akce nemohly vůbec být a Plzeň by byla velmi ochuzena.

Jako první na sebe upoutal pozornost mezinárodní formát PechaKucha Night, ke kterému se sdružení K světu připojilo. Nachází v Plzni výjimečné prostory a zve tam na prezentace dlouhé 6 minut a 40 vteřin architekty a umělce všech oborů. V Plzni byla PechaKucha například v chátrajících Městských lázních nebo v budově krajského policejního ředitelství a naposledy v bývalém kině Hvězda. Členové sdružení tvrdě dřeli, aby prostor zbavili sutě a očistili sedačky – a pak Hvězdu natřískali návštěvníci po strop. Bouřlivě kvitovali zábavnou a inspirativní akci, která oslovila Plzeňany napříč generacemi. Úctyhodný počin.

Pokud je soukromý majitel osvícený a umožní pořádání dalších programů ve Hvězdě, otevře se v centru Plzně krásný a zajímavý prostor, který v zázemí města chybí. Kapacita je mezi pěti sty až šesti sty diváky, čili je ideální například pro koncerty střední velikosti – jmenujte jiný takový sál v Plzni. Má vysoký strop, takže je vhodný třeba pro nové cirkusy, atypické výstavy rozměrných artefaktů nebo instalací apod. Víte o jiném takovém? Já ne. Navrhuje někdo z vás Kulturní centrum Papírna? To je objekt zase s jiným kouzlem a možnostmi, jak jsme se přesvědčili při nedávném festivalu Skupova Plzeň – a taky s nízkým stropem a sloupy. Takže za Hvězdu - díky za objev.

Náplavka uspěla, problémy mají řešení

A také díky za objev prostoru náplavky, na kterou Plzeňan většinou jen z výšky hledí. Zatímco město lomozí a peče a dusí, u náplavky ve stínu oschne pot a svět se zklidní, i ve zvuku. Ovšem největší pohoda nastane, když je možné sejít na náplavku po improvizovaném schodišti z Anglického nábřeží, našinec se nerad vleče až k Sokolovně, protože jinudy se na břeh Radbuzy v centru nedostane.

Ještě větší luxus je dát si k té klidné relaxační chvilce pivo, udělat si piknik, jít po pohodlném chodníčku v městských botách, pozorovat lodičky a pokřikovat na sebe přátelsky s neznámými lidmi, vybrat si z programu film, pohádku, koncert… Tohle stojí za poklonu.

Čtěte také

A současně je třeba do příští akce přemýšlet nad několika problémy. Třeba o způsobu komunikace s místními kapelami a divadly, které by podle představ sdružení měly hrát v programu pokud možno zdarma. Není nutné je otrávit a spolupráci navždy uzavřít.

Úvahu si zaslouží také cílení propagace a vůbec akce nejen na mladé lidi a neformálnější střední generaci. Město patří všem a některé starší lidi zklamalo a podráždilo, že na ně festival nemyslí, a že není program tam, kde je pro ně dosažitelný. Což není na webu ani na facebooku.

Souhrnem: nikdo jiný by zřejmě náplavku nevymyslel, nevyhádal a nerealizoval. Chyby se stanou, napoprvé nepochybně. Jednoznačně je lepší riskovat a zjistit, jak co dělat, než vymýšlet důvody, proč nic nejde.

K světu ať zkouší, město ať to dokončí

Nejlepší by ovšem bylo, kdyby tyhle pokusy sdružení K světu sledovaly pozorně příslušné městské úřady a podle jejich úspěšnosti a tedy zájmu obyvatel Plzně postupně vylepšovali jednotlivé prostory. „Náplavka k světu“ například ukázala, že je reálné vybavit břeh Radbuzy jednoduchým a nikoli drahým mobiliářem, tedy lehátky, stolky a moly z dřevěných palet a instalovat z Anglického nábřeží schody, které lze během krátké doby odstranit. Stejně jako mobiliář. Když hrozí povodeň. Obyvatelům a návštěvníkům města by přibyla atraktivní sezónní relaxační zóna, kterou lze aktivně zapojit do dalších programů v centru Plzně.

Nechat náplavku ladem je pohodlné řešení. Ale jak se v červnu ukázalo, bylo by to proti přání mladších obyvatel Plzně. Ti starší se časem snad také přidají. Protože Plzeň si konečně začala všímat svého bohatství, svých řek. A to si podporu zaslouží.

autor: Petra Kosová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.