Po stopách svatého Vojtěcha

Po stopách svatého Vojtěcha

Když procházel sv. Vojtěch jižním Plzeňskem, stala se v jedné obci u Nepomuku zvláštní příhoda. Nedůvěřiví lidé na procházejícího světce poštvali psi. Ti na Vojtěcha nejprve štěkali, ale pojednou ztichli a už jen vrčeli. Obec pak na základě této příhody dostala jméno Vrčeň. A právě sem se vydáme v první části našeho letního seriálu Kampa, ve kterém jsme se tentokrát zaměřili na barokní památky Plzeňského kraje.

Kult sv. Vojtěcha

Svatovojtěšský kult byl na jižním Plzeňsku velmi rozšířený a jeho stopy jsou zde patrné dodnes – byť už mnohé z hmotných památek – soch nebo kapliček dávno nahlodal zub času.

Vrčeň leží od Nepomuku jen 4 kilometry. Pověst o vzniku názvu obce není jediná, která se váže ke svatému Vojtěchovi. Na svahu vrchu Chlumec, nad silnicí z Vrčeně do Rožmitálu pod Třemšínem, stojí barokní poutní kaple sv. Vojtěcha. A hned naproti, na kopci Štedrý, je zázračná studánka Dobrá voda, která je také spojována se svatým Vojtěchem.

Studánka Dobrá voda na vrchu Štědrý|foto: Dominik Mačas

Cesta sv. Vojtěcha jižním Plzeňskem

Vojtěch z rodu Slavníkovců byl druhým pražským biskupem. Usiloval o morální reformu tehdejší církve a zároveň o její vymanění z poddanství světské moci. Brojil proti pohanství, obchodování s otroky, kněžským manželstvím i například proti velmi rozšířenému alkoholismu. Svým konáním proti sobě poštval část kléru, některé mocné šlechtice a konečně i své farníky. Znechucen poměry v Čechách nakonec požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera. Roku 992 ale přišlo do Říma poselstvo z Čech, aby se sv. Vojtěch vrátil na biskupský stolec.

Pamětní kříž s litinovou figurální reliéfní deskou z druhé poloviny 18. století|foto: Dominik Mačas

„Když vracel se Vojtěch domů, přišel v neděli do jednoho města, kde byl právě toho dne veliký trh. Pohled na to způsobil svatému muži nemalý zármutek. Vyčítavě pravil těm, kteří ho přiváděli nazpět: „Tohle je váš krásný slib? Ti vaši kajícníci ani nesvětí sváteční den.“ Přece však zůstal ve svém biskupském úřadě, pásl hubený lid božskou pastvou, napájel ho z kalichu spásy, pokud by chtěli pít.“ Oním městem, o kterém píše legendista Bruno z Querfurtu v Životě svatého Vojtěcha, byla stará Plzeň.

Tento údaj potvrzují i další literární zpracování světcova života. Podle legend a pověstí procházel svatý muž jižním Plzeňskem roku 992, a to právě cestou z Říma do Prahy.

Jeho údajné putování zde dodnes připomíná řada kapliček, kostelíků. Otisky na kamenech a zázračné studánky podle pověstí připomínají místa, kde se zastavil, odpočíval a modlil. Svatovojtěšské stopy najdeme v Milavčích u Domažlic, Otěšicích u Merklína, Petrovičích u Měčína, na Zelené hoře u Nepomuka, Ticholovci u Přeštic, na Planinách u Nebílovského Borku a dalších místech.

Svatý Vojtěch ve Vrčeni

August Sedláček v Historických pověstech lidu českého píše: „Svatý Vojtěch také býval na Štědrém – hoře u Vrčeně, spávaje tu na kameni pleskatém, na němž se prý tělo jeho vytisklo. Lidé tu později postavili kapličku svatého Vojtěcha, blíže níž se pryští hojný pramen vody. Svatý Vojtěch prý tu střelil po jelenu, ale když se ho chybil, zaryl se šíp, otevřel zemi a pramen vody se objevil.“

Na zdejší hlubokou svatovojtěšskou úctu dodnes poukazuje kaplička sv. Vojtěcha v lese Chlumec u Vrčeně. První zde nechal postavit už někdy na konci 16. století Adam ze Štenberka. Dnes na jejím místě stojí raně barokní osmiboká kaple, jejíž stěny jsou členěny nikami a pilastry. Vedle oltáře leží onen žulový balvan s prohlubněmi, které mají být otiskem odpočívajícího sv. Vojtěcha. Kaple byla vyhlášeným poutním místem. Nedaleko od ní stály na konci 17. stol. Svatovojtěšské lázně, které ale později shořely. Voda sem proudila z protilehlého vrchu Štědrý. Když se vydáme vzhůru do kopce po zelené značce, najdeme tam studánku s údajně léčivou vodou. Místu se říká Dobrá voda.

Poslechněte si náš výlet ke kapli sv. Vojtěcha a ke studánce na vrch Štědrý z prázdninového seriálu Kampa.