Pocení jako forma detoxikační kúry. Co na to lékaři?

16. květen 2018

Kolegyně absolvovala jarní detoxikaci organismu a škodlivin se prý zbavila pomocí pocení. Jak se jako odborník na chemikálie na podobné kúry díváte? Je opravdu možné se tímto způsobem zbavit toxických látek? Takový posluchačský dotaz jsme dostali tentokrát. 

Jako kapka ze zaplněné vany

Profesor Schwarz z univerzity v Montrealu přirovnává snahu o snížení obsahu některých chemických látek v těle pocením k situaci, kdy se člověk sedící ve vaně plné vody domnívá, že sníží své riziko utopení tím, že z vany odstraní kapku vody. Hypoteticky se samozřejmě riziko utopení sníží. Ale praktický význam to nemá.

Pocení ano, ale při pohybu nebo v sauně

Místo vyhazování peněž za „detoxikační“ potní kury dopřejte svému tělu zpocení při pravidelném pohybu. K tomu není třeba ani „fitko“, ani žádný extrémní sport, stačí pravidelná svižná chůze nebo jízda na kole. Ani pocení při návštěvě sauny vás toxických látek nezbaví, ale pravidelné saunování vede podle skandinávských zkušeností k otužení organismu a prospívá i srdečně-cévnímu aparátu.

Pocení a jeho význam

Pot se tvoří v drobných potních žlázách, které mají podobu jemného klubíčka uloženého v kůži, ze kterých ústí spirálovitě zatočený vývod v pokožce. Potní žlázky slouží k hydrataci pokožky a také k termoregulaci organismu. Odpařováním potu se tělo ochlazuje, protože přeměna vody v páru odebírá tělu nadbytečné teplo. Potní žlázky jsou v různém množství rozmístěny téměř po celém těle, přičemž nejvíce jich máme na čele, na dlaních a na chodidlech.

Lidské tělo pot v nepatrném množství vylučuje neustále. Ale tvorba potu výrazně stoupá při zvýšení tělesné teploty, ať už jde o pobyt v teplém prostředí nebo o teplo, které se v těle uvolňuje v důsledku tělesné námahy.

Složení a vlastnosti potu

Pot je tvořen převážně velmi zředěným roztokem kuchyňské soli ve vodě, ve kterém jsou v malém množství obsaženy i další látky jako močovina, kyselina mléčná nebo některé minerály, například sodík, draslík, vápník nebo hořčík. V nepatrných, o několik řádů nižších koncentracích, pak byly nalezeny například stopy zinku, mědi, železa, chromu nebo niklu. Pot je lehce kyselá tekutina (s pH kolem 5,5) bez zápachu. Ten vzniká až působením bakterií, které se vyskytují na povrchu těla.

Množství potu a riziko kolapsu

Za klidových podmínek vytvoří tělo jen asi 200 ml potu denně. V případě zátěže ale tvorba potu stoupá. V extrémních situacích, jako jsou třeba ultramaratóny, práce sklářů, hutníků, horníků nebo stavbařů v tropických oblastech, může jít až o 10 litrů potu za den. V případě výrazného pocení je nutné nahradit ztrátu vody i minerálů pro tělo nezbytných. Jinak hrozí zdravotní problémy, dokonce může dojít ke kolapsu a šoku, který může ohrozit život člověka.

Pot jako příznak nemoci

Zvýšené pocení může však být také nespecifickým příznakem řady chorob, včetně vážných onemocnění, jako je tuberkulóza nebo některé typy lymfomů. Výrazné pocení může být spojeno i s urgentními stavy, např. akutním srdečním infarktem. Na druhou stranu se potní kúry využívají i léčebně v případně běžných onemocnění, mezi která patří třeba nachlazení.

Stopy chemikálií v potu

Některé studie, které se zabývaly složením potu, v něm skutečně našly nepatrné stopy některých cizorodých látek, například bisfenolu A, některých chlorovaných látek nebo těžkých kovů, ale v extrémně nízkých koncentracích. Nejsou k dispozici vědecké důkazy, že by pot takovým způsobem přispíval k „očistě“ organismu nebo k lepšímu zdraví.

Raději šetřit svá játra a ledviny

Skutečnými místy, kde se z lidského těla odstraňují škodlivé látky, totiž nejsou potní žlázky, ale hlavně játra a ledviny. Tyto orgány odstraňují škodliviny z těla nepřetržitě, a to bez ohledu na roční období. Nejlépe svému tělu tedy posloužíme, pokud je nebudeme zbytečně zatěžovat. To se týká zejména zplodin z kouření (ať už tabáku či čehokoli jiného), alkoholu, ale také nadužívání léků nebo třeba vysoké spotřeby tuků.

Spustit audio