Počty vzácných tetřívků na Šumavě klesají

Tetřívek obecný žije na Šumavě tak trochu ve stínu svého většího příbuzného tetřeva hlušce. Jenže na rozdíl od tetřeva, jehož početnost za posledních třicet let vzrostla, je u tetřívka trend vývoje populace naprosto opačný, zvláště když současnou početnost čítající ani ne stovku kohoutků srovnáme s počtem, který byl zjištěn při velkém sčítání v roce 1977.

„To bylo sečteno 1270 kusů. Bylo to i se slepičkami, ale na tokaništích se většinou sečtou kohoutci – určitě bylo sečteno přes tisíc kusů kohoutků. Jen kolem Prášil, na Vysokých Lávkách bylo okolo 300 tokajících kohoutků. Dneska je tam na Vysokých lávkách jeden chudák," říká ornitolog Správy Národního parku Šumava Aleš Vondrka. A hned přidává ještě jednu příhodu, která se před desítkami let každoročně při jarním toku tetřívků opakovala na jihu Šumavy v Boleticích.

„Místní v Arnoštově vzpomínají, že museli zavírat okna, protože se ráno nemohli vyspat, jaký to byl řev. Na tom tokaništi bylo třeba sto kohoutků, to je pro nás dneska nemyslitelné.“

V 70. letech minulého století bylo ještě možné tetřívka pozorovat kolem Klatov v nadmořských výškách kolem 400 m a v celém údolí Úhlavy až k Nýrsku. Byla dokonce vyhlášená tokaniště na Onom Světě, Slučím Tahu a už zmiňovaných Vysokých Lávkách. Dnes tam kromě toho "posledního mohykána" není snad žádný.