Pohled na Beranovu chalupu nebo Švédský most nabízí Dobřív
Dobřív, obec na Rokycansku, je známá především díky vodnímu hamru. K vidění je tady toho ale mnohem víc. Tak například takzvaný Švédský most, či roubené chalupy.
Takzvaná Beranova chalupa zaujme na první pohled po cestě od vodního hamru podél vodního toku směrem do vsi. Svůj název získala díky plukovníku Beranovi, který bojoval s legiemi na Slovensku v letech 1918-1919, a je významná svou zachovalostí.
Ne vždy ale vypadala tak, jak ji známe dnes. Díky konání Národopisné výstavy v roce 1895 byl její sloh pozměněn na honosnější a více zdobný. Prohlížet si tak můžeme celou řadu ozdob, bohatě vyřezávaný štít, a ani vrchní okénka zde původně nebývala. Chalupy v Dobřívě jsou běžně obydleny, obdivovat je tak můžeme pouze zvenčí, tedy krom hospody a Mošnovy jizby, kde se nachází pamětní síň týkající se Jindřicha Mošny (1837-1911), tehdejšího herce Národního divadla. Ten si zamiloval nejen Dobřív, ale i místní obyvatelku – dceru hospodského a řezníka z domu čp. 48 Josefínu Jedličkovou, s níž se roku 1869 oženil.
Most z kopce do kopce
Takzvaný Švédský most získal tento název proto, že byl postaven během třicetileté války, v dobách švédského obležení. Je kamenný a má zajímavý tvar, a to z důvodu tehdejších rozsáhlých povodní, čímž pádem došel menších pohrom, než kdyby měl tvar standardní. Nalezneme zde sochu jak svaté Barbory, tak svatého Jana Nepomuckého.
Vzdálenosti od Plzně: 28 km
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
